Praha – Každé druhé manželství končí v Česku rozvodem. Řada rozvedených ale zakládá nové rodiny. Zhruba každé desáté dítě tak nemá jen jednu maminku a jednoho tatínka, ale také dalšího nevlastního rodiče. Sociologové mají pro tento jev výraz patchworková rodina, podle přehozů sešitých z pestrobarevných látek. Znamená to v podstatě rodinu na druhý pokus, případně další pokus. Právě takovou rodinu má herečka Veronika Žilková. Do svazku manželského vstoupila třikrát, porodila pět dětí třem různým mužům, další dvě děti si osvojila. Zasloužilá matka si nemyslí, že by rodina a vztahy procházely momentálně nějakou zásadní, akutní krizí. Žilkovou i její dceru Agátu Hanychovou zpovídala pro interaktivní speciál Planeta Země 2012 o globálním vývoji Nora Fridrichová.
Žilková: Krize je vlastně pořád
Teď není nějaké výjimečné období oproti jinému, tvrdí Žilková. „Nemá cenu dělat paniku, že je teď hůř a bude líp, protože líp nebude. Každý den přináší nějaká traumata a nějaké radosti. Je potřeba mít nějaký hodnotový systém, který tyhle vlny drží v nějaké mezi,“ domnívá se Žilková. „Život je, jak říká romské přísloví, jako dětská košilka. Krátký a špinavý,“ dodává. S tím souhlasí i její dcera Agáta, která už z Žilkové učinila babičku. „Krize jsou v rodinách pořád,“ myslí si Agáta. U nich doma byla krize prý mockrát a vždy ji všichni přežili.
Žilková vzpomíná, že když byly děti malé, měla výčitky, že se jim dostatečně nevěnuje, protože hodně hrála. Když už ale byla doma, tak byla s nimi. Problém dnešní doby podle ní je, že rodiče jsou sice doma fyzicky, ale ne psychicky. „To je princip rodiny – být spolu,“ prohlašuje herečka. „Je pravda, že jsme se vždycky večer sešli,“ potvrzuje Agáta.
Dalším problémem dnešních rodin jsou také vztahy s expartnery. Žilková, která je potřetí vdaná, se svými bývalými partnery vychází a vzájemně se navštěvují, snaží se komunikovat i s jejich novými partnerkami. „Myslím si, že to je to, co můžou rodiče dát svým dětem. Že přestanou fungovat sice jako manželé, ale nepřestanou fungovat jako rodiče,“ říká. Podle ní je paradoxně často i lepší, když má jeden z partnerů na svého potomka po rozvodu vyhrazený určitý čas – protože se ho pak snaží maximálně využít. V přepočtu se tak může dítěti doopravdy věnovat více, než když spolu sdílí jedno obydlí.
Podle Žilkové je lepší se rozvést, než se dusit v nefungujícím vztahu, ale pak musí přijít právě fungující patchworková rodina. Sama něco podobného zažila jako dítě. Její rodina prý fungovala na principu, že všechny problémy se mají schovat pod ženskou sukni. Napětí ale zůstalo a Žilková i její sourozenci si přáli, aby se jejich rodiče rozvedli, protože byla doma „umělá pohoda“. Ti však spolu vydrželi celý život.
Na druhou stranu bere herečka své vlastní rozvody jako osobní prohru. „Měla jsem si uvědomit, že rodina je nejvíc. Těch rozvodů lituju… Nemám radost, že mám několik otců na své děti,“ svěřila se herečka. Agáta i ostatní sourozenci jsou spokojení. Mají teď prý hodného tátu. Sama momentálně zastává názor, že pokud chce člověk rodinu udržet, musí akceptovat všechno. „U nás tak přichází, odchází jak tatínkové, tak děti, psi… My máme takovou svobodomyslnou rodinu, která má velmi pevné základy. A pevné vazby,“ doplňuje Žilková. Pokud nejsou v pořádku vztahy uvnitř rodiny, nemohou fungovat ani v jiných vazbách, například v zaměstnání, uzavírá herečka.