Můj život s hudbou a lidmi kolem ní je podtitul nového svazku věnovaného osobě brněnského skladatele, muzikologa a janáčkovského badatele Miloše Štědroně, který v těchto dnech oslavil sedmdesáté narozeniny. Kulaté výročí pozoruhodného umělce i teoretika připomíná kniha redaktorky Českého rozhlasu Olgy Jeřábkové svérázným způsobem. Titul nese název „Přijdu za poledne. Miloš“ a je podobně jako portrétovaný jubilující umělec na hony vzdálený zkostnatělému pohledu na ctihodného teoretika i praktického a stále praktikujícího divadelníka.
Miloš Štědroň mezi polednem a přáteli
Brožovaný svazek o sto pětapadesáti stranách z brněnského nakladatelství Barrister a Principal působí hravě, neokázale a vlastně se stejnou vervou, jako se prezentuje na veřejnosti Miloš Štědroň – muž neutichající vitality, humoru, nápadů a nepřítel všech oficialit, což ostatně dokázal svým prostým vystoupením při křtu publikace na své někdejší mateřské scéně, tedy v Divadle Husa na provázku. A nebude od věci připomenout, že osobitý projev Miloše Štědroně si mohou zájemci vychutnat v úterý 6. března ve známém knihkupectví Barvič a Novotný na České ulici. Inkriminovaný den tady začne v 16 hodin autogramiáda této nové knihy.
Kompilačně pojednaná tiskovina vlastně sestává ze dvou základních pólů, které se vyvažují, doplňují a hlavně mezi sebou zajímavým způsobem komunikují. První část tvoří vzpomínky samotného Štědroně na jeho životaběh s hudbou. V těchto kapitolách se čtenář dozví vše o páně profesorově rodinné tradici a jeho fatálním setkáním s géniem Janáčka. V nabídce jsou zajímavé postřehy o vzniku Divadla Husa na provázku, spolupráci se dvěma zdejšími režisérskými esy Peterem Scherhauferem a Evou Tálskou. Štědroň se dotkne také jiných pozoruhodných osobností, jakou byl třeba legendární kapelník Gustav Brom nebo třeba nabídne postřehy o brněnské Masarykově univerzitě nebo o městě jako takovém.
Ve druhé půli knihy Olga Jeřábková shromáždila názory desítek pozoruhodných lidí, kteří se vyjadřují ke Štědroňově osobnosti, dílu či erudici. A v této jedinečné optice lze uvidět řadu skutečně zajímavých střípků. „Toužím, aby jeho znamenitý výklad estetiky Janáčkových skladeb byl ve světě co nejvíc znám,“ prohlásil do knihy spisovatel Milan Kundera. A stejně proslulý muzikolog John Tyrrel zase dodává: „Rozechvívalo mne, že jsem s Milošem mohl pracovat v budově, kterou Janáček před nějakými šedesáti lety našel pro svou varhanickou školu.“ A cembalistka Barba Maria Willi na to šla zase zcela jiným způsobem. Osvětlila jméno Miloš Štědroň matematicky. Prostě jako „štědrou milost“. V knížce jsou dále namátkou příspěvky Miroslava Donutila, Ivy Bittové, Dáši Bláhové a mnoha dalších. Velmi sympatickým, a vlastně logicky očekávaným bonusem knihy, je hudební nosič s nahrávkami jubilantových skladeb.
A kniha Jeřábkové chce bourat také jistá klišé veřejnosti, která má jméno Miloš Štědroň spojeno toliko s autorstvím hudebního materiálu k legendární a zlidovělé Baladě pro banditu. V nabídce je totiž i řada krásných skladeb vokálních, symfonických nebo poutavé scénické muziky.
Nakladatelství Barrister a Principal tak sedmdesáté narozeniny jednoho z největších současných českých hudebních skladatelů, nepřehlédnutelného a milovaného pedagoga i autora divadelní hudby připomnělo více než skvostně. Známého milovníka Janáčka, znalce vážné hudby, ale i autora hitu Ani tak nehoří, který se dodnes zpívá, sevřela kniha, kterou lze číst vlastně z kteréhokoliv místa, a ještě si navrch užijete bohatého černobílého doprovodu. Křiklavé barevné snímky tady naštěstí zcela chybí, jen někde je jedinečný pan profesor kolorovaný do červena, což je barva života, krve, vášně a lásky, tedy matérií, které se jeho dílem už léta vinou.