Zlín - Baťovský archiv se stěhuje ze Zlína. Jedna jeho část – ta před znárodněním – skončí v deset kilometrů vzdáleném státním okresním archivu na zámku Klečůvka. A historie pobaťovská éry svitovské (neboli po znárodnění) zase v Brně. Zlínští archiváři nadšení nejsou. Dělí se podle nich něco, co se od sebe oddělit nedá. A biti budou i studenti zlínského designu, kteří využívají historické dokumenty z baťovské i svitovské doby. Moravský zemský archiv přesto slibuje, že se k nim vše dostane: kdo bude potřebovat bádat, nebude muset jet do Brna, materiály mu zašleme.
Baťovský archiv se přece jen stěhuje ze Zlína
Rozdělit baťovský archiv bylo podle ředitelky Moravského zemského archivu Kateřiny Smutné jediné možné řešení. Zlín sám totiž pro něj nenašel vhodný objekt. Dosud totiž „obýval“ budovu číslo 32 baťovského areálu, který byl naprosto nevhodný. Netrpěli přitom jen návštěvníci, kteří v něm v létě studovali ve čtyřicetistupňových vedrech a v zimě zase mrzli zimou, ale především dokumenty a fotografie mapující historii firem Baťa a Svit.
Nevhodný byl podle odborníků i poslední návrh místních nadšenců, kteří chtěli archiv za každou cenu udržet ve Zlíně. Jenže bývalá prádelna u Morýsových domů byla podle vedení muzea pro archiv naprosto nevhodná. Vede přes něj totiž rozvod vody a tepla. A i když by se provedly úpravy, jak to navrhoval primátor Zlína Miroslav Adámek (TOP 09), nebezpečí by trvalo. „To nemůžeme riskovat,“ uvedla Kateřina Smutná.
GALERIE
Bývalá prádelna
Dobrou zprávou je, že baťovská éra, kterou využívá devadesát procent badatelů, zůstane alespoň ve Velešovicích u Zlína ve Státním archivu. „Byli bychom rádi přijali na Klečůvce celý baťovský archiv, ale bohužel jsme na něj neměli místo,“ prohlásil omluvně ředitel Státního okresního archivu Zlín David Valůšek.
Stěhování baťovského archivu
Archiv se od 90. let stěhoval už několikrát. Sídlil například v prvním dívčím domově, v budově 113 v továrním areálu, pak se přesunul do budovy 32.
Co s ojedinělým archivem s cennými dokumenty o podnikání a řízení baťovského průmyslu nebo o výstavbě města bude do budoucna, není jasné. Na to, aby se jim vybudoval vlastní vhodný prostor, nejsou podle ředitelky Moravského zemského archivu peníze.