Podyjí - Mufloni mizí z Podyjí, zatímco ještě po revoluci se jich po lesích proháněly stovky, dnes tam žije jen několik posledních kusů. A i ty chce Správa Národního parku Podyjí v příštích deseti letech úplně vyhubit. Vyplývá to z Plánu péče, který ochranáři předložili Ministerstvu životního prostředí. Takový krok ale ostře kritizují myslivecká sdružení.
Národní park vybíjí muflony. Jsou nepůvodní, hájí se správci
„Já nevím, jestli sem mufloni patří, nebo nepatří. Já tady žiju, narodil jsem se tu před 66 lety a muflon tady vždycky byl. Myslím si, že v přiměřeném stavu by tady klidně mohl být, vždyť je taky součástí přírody,“ hájil zvířata myslivec Jindřich Nováček.
Správa parku argumentuje především literou zákona. „Zákon o ochraně přírody a krajiny jednoznačně říká, že v národních parcích je zakázáno šíření geograficky nepůvodních druhů. To je první argument. Druhý je, že před 20 lety byl na území národního parku muflon v počtu zhruba 600 kusů a v tomto množství jeho populace už škodila vegetaci,“ oponoval ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Počty muflonů v Národním parku Podyjí
Rok Jarní sčítání Odlov
1994 130 107
2000 74 67
2005 39 18
2010 34 19
V době vyhlášení Národního parku Podyjí se podle odhadů stavy muflona pohybovaly kolem 500 kusů. Podle oficiálních čísel Národního parku Podyjí velikost populace poklesla od roku 1994 z počtu 130 kusů při jarním sčítání na současných 30 až 50 kusů. „Dnes už tady podle mě nežije ani jeden muflon,“ nesouhlasil s čísly myslivec Nováček.
Park chtěl do lovu muflona zapojit i myslivecká sdružení v okolí. „Neúspěšná byla snaha zapojit do redukce i okolní myslivecká sdružení, a to zejména s ohledem na diametrálně odlišné zájmy,“ píše se v návrhu Plánu péče o Národní park Podyjí.
Proč ale park muflony raději nepřemístí jinam, do obory, kde by rostliny neničil? „Odchytávat v tomto terénu zvířata… neuvažujeme o tom,“ řekl Rothröckl. A podle myslivců už skoro není co odchytávat.
O lovu muflonů hovoří myslivec Jindřich Nováček (zdroj: ČT24)
Muflon
Muflon pochází z Přední Asie, odkud se díky člověku dostal nejprve do Afriky a poté na Sardinii a Korsiku. Z těchto ostrovů byl později převezen také na kontinentální Evropu. Konkrétně do Podyjí byl zavlečen na počátku 30. let 20. století ve snaze zpestřit počet druhů zvěře. Později byla mufloní zvěř ještě několikrát vypuštěna, aby se takzvaně „osvěžila krev“.
Muflon vyhledává jižní svahy v listnatých a smíšených lesích s kamenitým podkladem. Dospělý muflon váží až 40 kilogramů. Samci žijí samotářsky, skupiny muflonů obvykle vede dospělá muflonka. Muflon může žít až 15 let.
Záměr vybít i zbývající kusy deklaruje vedení parku i v návrhu Plánu péče o Národní park Podyjí, který určuje politiku parku pro následujících deset let. Nesouhlas s jeho podobou už některá myslivecká sdružení poslala i Ministerstvu životního prostředí, jinde stížnost teprve sepisují. „Sepsali jsme stížnost, ve které se snažíme vysvětlit, proč se nám navrhovaná politika parku nelíbí,“ vysvětlil Nováček.
Stejný osud mají mufloni také na Šumavě, v Krkonoších a v Českém Švýcarsku
Plán péče o zvěř všech čtyř českých národních parků se shoduje v jednom bodě – vymýtit populaci muflonů, ale také daňků skvrnitých, který také nepatří mezi domácí druhy. Správci parků je už několik let intenzivně loví. „Před deseti lety jsme tady měli tak sedmdesát muflonů, dnes je to tak čtvrtina. Tato zvířata musíme lovit, protože jsou nepůvodní a naším cílem je udržet park v jeho přirozené podobě,“ vysvětloval vedoucí lesní správy Národního parku České Švýcarsko Robert Mareš.
Podobné zdůvodnění má na svém webu i Národní park Šumava. „Další skupinu lovné zvěře tvoří druhy nepůvodní, které byly na Šumavu buď introdukovány (např. muflon) nebo se šíří přirozenou expanzí (jelen sika, daněk skvrnitý, psík mývalovitý). Tuto lovnou zvěř je třeba v území NP Šumava pokud možno zcela odstranit,“ píše se na stránkách parku.