Podyjí – Nejen mufloni jako nepůvodní živočišný druh musí zmizet z Národního parku Podyjí. Válku vyhlásil park také flóře, lesníci proto v těchto dnech odstraňují nepůvodní dřeviny z lesů. Chtějí tak obnovit přirozenou lesní kulturu, která bude odolnější vůči povětrnostním podmínkám, a přiblížit návštěvníkům, jak tamní příroda vypadala před zásahem člověka.
Kromě muflonů zmizí z Podyjí i některé druhy stromů
Národní park Podyjí, který byl dlouhou dobu součástí běžnému člověku nepřístupného hraničního pásma, je plný stromů, které tam nepatří. Z velké části byly vysázeny kvůli své ekonomické výhodnosti. Příkladem je trnovník akát, který v parku utlačuje původní stromy i rostliny. „Cílem je obnova přirozených společenstev, snažíme se o celkovou rekonstrukci přírodního systému,“ vysvětlil současné práce lesník Jaroslav Ponikelský.
Lesník Jaroslav Ponikelský (zdroj: ČT24)
„Z lesů Podyjí nyní těžíme hlavně borovici černou a modříny, ale na některých místech i smrky a borovice lesní. Člověk je pro ekonomickou výhodnost rozšiřoval na místa, kam s ohledem na jejich životní nároky nepatří. Smrk a borovice se navíc vysazovaly v monokulturách, kde chybí mezidruhový konkurenční boj o místo na slunci. Stejnověké a stejnorodé porosty vysazené mimo jejich přirozené lokality mají horší stabilitu a odolnost. Jsou náchylné na působení nepříznivých vlivů, jako je sucho, silný vítr, mokrý sníh, dřevokazné houby, hniloby nebo podkorní hmyz,“ řekl Petr Vančura z Národního parku Podyjí. Nepůvodní dřeviny mají horší stabilitu i menší odolnost vůči přírodním katastrofám. Na většině míst se má les obnovit sám.
V hlavní turistické sezóně ale pily ztichnou. Kácí se jen v zimě a v předjaří, v době vegetačního klidu, než začne období hnízdění ptáků žijících na území parku. Po ukončení prací se les ponechá přirozenému vývoji, aby se v parku vytvořila téměř úplná divočina.
Smrky nahradí listnaté druhy
Nyní možná oku příliš nelahodící holiny se za pár let promění v různorodý, druhově pestrý les. Lépe se tak vyrovná s nástrahami, které na něj příroda nachystá. „Na řadě vytěžených míst zůstává kostra budoucího listnatého lesa, jejíž okolí se přirozeně zmladí ze semen domácích dřevin. Jinde vysazujeme duby, buky, lípy, javory nebo jilmy, které jsou často vypěstované přímo v našich školkách. Za celou existenci národního parku jsme takto vysadili už téměř pět miliónů stromů,“ doplnil Vančura.
Smrky a borovice ale z lesa v národním parku nezmizí úplně. Borovice lesní zůstane například v okolí na vláhu i živiny chudých míst, v blízkosti vyhlídek Králův stolec a Sealsfieldův kámen. Smrkům zase vyhovují vlhčí, chladnější a stinnější údolí přítoků Dyje nebo okolí Ledových slují.
GALERIE
Národní park Podyjí
Správa parku plánuje do budoucna na 3/4 území Národního parku Podyjí ponechat přírodním procesům s minimem lesnických zásahů. Nyní je to zhruba polovina. Lidé do těchto míst budou mít přístup jako doposud. Návštěvníci Podyjí tak budou mít možnost alespoň na malém kousku území uprostřed civilizované krajiny pozorovat, jak „hospodaří“ sama příroda, a všemi svými smysly vnímat „téměř úplnou divočinu“.