Často se hovoří o tom, že dostatek informací posílí racionální rozhodování, ať už u spotřebitelů nebo voličů. Čím více se toho lidé dozvědí, tím správněji se budou rozhodovat. Však také jedním ze základů moderní demokracie je předpoklad, že informovaní občané jsou více žádoucí než ti neinformovaní.
Nevím, tedy volím
O to se opírá například teorie racionální volby, podle které občané neustále vyhodnocují informace, jež mají k dispozici, a na jejich základě se rozhodují. Empirické průzkumy však ukázaly, že fakta nemusejí změnit postoje lidí. Badatelé z University of Michigan v letech 2005 až 2006 zjistili, že nové skutečnosti nezměnily názory lidí k dané otázce. Naopak, je ještě víc posílily.
Vedoucí tohoto průzkumu, Brendan Nyhan, mluví o tom, že pro lidi je nepohodlné přijmout skutečnost, že se mýlili. V posledních padesáti letech se přitom přišlo na to, že většina dnešních Američanů nemá ani základní znalosti o tom, jak funguje jejich země.
Samo o sobě by to nebylo problémem, pokud by platilo, že lidé, kteří nic nevědí, nechodí volit. Jenže špatně informovaní lidé mají ty nejvýraznější politické názory. V roce 2000 se v Illinois dělal průzkum, kde respondenti odpovídali na otázky týkající se sociálního státu. Více než polovina tvrdila, že si je jistá správnosti svých odpovědí – ale pouze 3 % tazatelů odpověděla správně na více než polovinu otázek. Co je nejdůležitější: ti, kdo byli nejsebevědomější, byli zároveň ti, kdo o tomto tématu věděli nejméně.
James Kuklinski, který tento průzkum vedl, říká: „Nejenže většina lidí odmítá opravu svých postojů na základě faktů, ale ti, kdo by je měli opravit nejvíc, jsou právě ti, kdo to nejspíše neudělají.“
Zdá se, že lidé mají tendenci interpretovat informace tak, aby posílily jejich již existující názory. Pokud něčemu věříme, spíše pasivně akceptujeme jakoukoli informaci, jež potvrzuje naše postoje, než abychom aktivně odmítli informaci, která je nepotvrzuje. Tomu se v psychologii říká „motivované uvažování“.
Přitom nezáleží na vzdělání. V roce 2006 průzkum Charlese Tabera a Miltona Lodge ze Stony Brook University ukázal, že politicky vysoce vzdělaní lidé jsou méně otevření vůči novým informacím než ti méně vzdělaní. Tato skutečnost je podle autorů alarmující, protože právě na politicky vzdělaných lidech by měla být založená demokracie.
Zdá se, že toto je podstatou tajemství, proč lidé volí politické subjekty, které je očividně poškozují. Tímto tajemstvím je víra, která s úpadkem role náboženství kupodivu nezmizela, ale pouze se přesunula do jiných sfér – například do politiky.
Vydáno pod