Jižní Morava – Jižní Morava je známá svými úrodnými lány, zemědělskou půdu ale ohrožuje eroze. Ornici narušuje působení větru i vody, často nešetrná zemědělská výroba i přívalové deště, které mají v kraji mnohem vyšší intenzitu, než je tomu jinde. V regionu se problém eroze týká až sedmdesáti procent obdělávaných ploch.
Jihomoravská pole ničí eroze, ohroženo je 70 procent půdy
Jihomoravská pole ohrožuje zejména vodní eroze. Důvodem je specifické složení místních půd, které jsou v kraji sice kvalitní, ale křehké. Převažují spraše, které jsou k erozi vlivem větru či vody mimořádně náchylné, jelikož nemají pevnou strukturu. Situaci ještě zhoršují přívalové deště a intenzivní zemědělství. O něco méně významná je větrná eroze, která ohrožuje pole zejména na Znojemsku, voda zase ničí půdy v hodonínském a břeclavském regionu.
Modelovým příkladem může být pole v Šardicích. Odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy naměřili na jednom hektaru roční úbytek 400 tun zeminy. Podle Ministerstva zemědělství se v republice erozí poničí až 21 milionů tun půdy ročně.
Eroze v Česku
- v České republice je půda ohrožena vodní erozí téměř na 50 procentech plochy
- nejvíce ohrožené půdy jsou na jižní Moravě, kde je ohrožen dvojnásobek půdy, než je celostátní průměr. Jde o přibližně desetinu celkové rozlohy půd v kraji.
- jediný centimetr ornice vzniká i dvě stě let
- erozí ztrácí půda nejen hodnotu – za poslední dva roky přehodnocoval úřad bonitu půdy u 100 tisíc hektarů, jejich cena klesla o 126 milionů korun. Jižní Morava se na propadu podílela 70 procenty.
- na 90 procentech půdy v Česku nehospodaří majitelé, nýbrž krátkodobí nájemníci
Situace je vážná, varují odborníci
„V České republice je půda ohrožena vodní erozí téměř na 50 procentech plochy. Nejvíce ohrožené půdy u nás máme především na jižní Moravě,“ potvrdil před časem neblahý trend ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík. V Jihomoravském kraji je erozí ohroženo dvakrát více plochy, než je celostátní průměr.
Předseda Agrární komory Václav Hlaváček o problémech s erozí (zdroj: ČT24)
Podle odborníků se situace na polích na jihu Moravy rychle zhoršuje, a to především kvůli pěstování nevhodných plodin. Mezi nejproblematičtější patří kukuřice. Rostlina se pěstuje v širokých řádcích a půdu téměř nedrží. Odborníci proto pro zemědělce zpracovali mapy s doporučením, co je vhodné na kterém pozemku pěstovat. Lze je vyhledat na speciálních stránkách.
Erozní mapa katastru Šardic
Řešení vidí odborníci v postupném rozčleňování rozlehlých lánů a obnově mezí, remízků a původních mokřadů, které byly rušeny v dobách socialistické agrární politiky. Pomoci mohou i takzvané meziplodiny. V případě kukuřice se například osvědčila svazenka vratičolistá. Drobná rostlina se silnými kořeny půdu zpevní a zlepší vsakování vody při velkých deštích.
Problémem je také skutečnost, že na 90 procentech půdy v Česku nehospodaří majitelé, nýbrž krátkodobí nájemníci, kterým jde především o výnosy a zisk. „Erozi je možné omezit používáním správné agrotechniky a doporučených technologií, kterých je obrovské množství a všichni je znají. Jenomže z hlediska rychlosti zasetí a ekonomiky se to zemědělcům většinou nevyplatí,“ uvedl Hladík.
Eroze
Eroze je přirozený proces rozrušování zemského povrchu, jehož příčinou je mechanické působení například větru, vody, ledu nebo sněhu. Eroze byla vždy existujícím přírodním procesem, na mnoha místech ji však zvyšuje činnost člověka. Určitý stupeň eroze jako přírodního jevu může být prospěšný ekosystémům, nadměrné působení však může vést k poškození ekosystému a ztrátě jeho funkčnosti.
První známé písemné použití termínu eroze pochází z roku 1541 od Guy de Chauliace. Termín byl tehdy použit v lékařském kontextu. Od roku 1774 se pojem eroze užívá i mimo lékařskou vědu. Ve své knize „Natural History“ jej použil Oliver Goldsmith, kdy píše o erozi země vodou.
Zdroj: Wikipedie