Počátek března. Do Beskyd vyráží přes 35 dvojic dobrovolných i profesionálních ochránců přírody, aby našli a zaznamenali stopy vlků, rysů a medvědů. Byl mezi nimi i Miroslav Dvorský s manželkou. Na Makytě pátrali po rysech. „V letošním roce jsme objevili rysa na třech místech. Podle nějakého proměřování jsme odhadli, že by se mohlo jednat o jeden až dva exempláře,“ prozradil Dvorský. Manželé Dvorští zřejmě narazili na stopy rysa, kterého v oblasti natočili ochránci přírody z hnutí Duha. Je to ale jejich jediná radost. Dokončený odhad totiž potvrdil několikaletý nepříznivý trend: rysů a vlků je v Beskydech méně a medvěd se z oblasti možná úplně vytratil. „Už i na hranici se Slovenskem zjišťujeme dlouhodobě, že ty počty se snižují, takže byť ty šelmy se tu vyskytují, ubývá jich,“ potvrdil zástupce ředitele Správy CHKO Beskydy František Šulgan. Rozpínání obcí a měst do volné krajiny a také stále intenzivnější doprava - podle ochránců přírody dva hlavní důvody, proč populace velkých šelem v Beskydech pomalu klesá.
Reportáž Michala Poláška
Počet rysů, vlků a medvědů v Beskydech je přímo závislý na volném průchodu z Polska a Slovenska. Ochránci přírody varují, že právě na styku tří zemí vyrostou další bariéry pro zvěř. „Hned za moravskoslezskými Beskydami na území Slovenska se chystá dálnice ze Slovenska směrem do Polska. Pak se napojuje rychlostní komunikace přes Jablunkovský průsmyk, kde už dávno měl být vybudovaný ekodukt,“ upozorňuje František Šulgan.
„Investiční záměr nebyl na tuto stavbu schválen. V tomto okamžiku nelze určit žádný konkrétní termín,“ tvrdí ale mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová. Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy chce teď vyvolat jednání se slovenskými a polskými úřady o ochraně migračních tras. Bez možnosti přecházet do oblasti slovenské Kysuce by malá moravská populace velkých šelem zřejmě nepřežila.