Satelity lákají prací v Brně, „nezaměstnaný“ Hodonín se vylidňuje

Hodonín, Kuřim - Některé okresy na jihu Moravy poznamenává dlouhodobě odliv obyvatel. Opouští rodnou hroudu kvůli nedostatku pracovních příležitostí, lepšímu bydlení i širší nabídce vzdělání a společenského života „jinde“. Proti vylidňujícím se oblastem pak často stojí obce kolem krajského města, kde vyrostlo mnoho satelitních městeček. Stěhují se do nich mladé rodiny, které to mají například do Brna za prací a „lepší školou pro děti“ blízko. Příkladem takového satelitu jsou Moravany u Brna nebo třeba Kuřim. Nejpoznamenanějším okresem, odkud lidé bez vidiny návratu odcházejí, je Hodonín. Odborníci ale říkají, že je situace nevyhnutelná. Naději vidí v práci v zahraničí.

Nejde přitom jen o odliv lidí z okresních měst jako je zmíněný Hodonín, ale také o velká města, kterým obyvatelé ubývají na úkor příměstských satelitů. Hledají totiž vlastní bydlení, městské byty „se sousedy“ je už nelákají. To poznamenává podle odborníků všechna největší města v Česku – Prahu, Brno a Ostravu.

Kuřim vzdálená od Brna jen několik kilometrů tak díky tomu může mít z nového přírůstku obyvatel radost. S přistěhovalými jim totiž přibývá obyvatel a s tím samozřejmě peněz do městské kasy. Za posledních deset let se v obci nově usadilo 1861 lidí. Dvě třetiny z nich kvůli práci v Brně. Jedna třetina viděla v příchodu do městečka u Brna lepší pracovní příležitost a odbyt v krajském městě. Nebyli to přitom jen mladí lidé, kteří využili místní nabídky startovacích bytů, ale i ekonomicky aktivní lidé, kteří do města přesunuli své podnikání. A právě to dnes zhruba jedenáctitisícovému městečku vzdálenému pár kilometrů od Brna přineslo i nové starosti.

Průměrné meziokresní migrační saldo v letech 1991-1999
Zdroj: ČT24/Michaela Culková a demografické příručky ČSÚ

„Museli jsme například přistavět nový pavilon k mateřské škole pro přibývající počet nově narozených dětí a otevřít další tři třídy na základní škole. Také v současné době jednáme s Českou poštou o zřízení nové pobočky, ta současná totiž nestíhá,“ uvedl starosta Kuřimi Drago Sukalovský.

Úbytek a přírůstek stěhováním 2001 až 2010

Obce a města s nejvyšším úbytkem             Obce (města) s nejvyšším přírůstkem

Brno                   -5 134                           Kuřim                         1 326   
Hodonín              -1 898                           Modřice                         900   
Znojmo               -1 285                           Moravany                      822
Břeclav               -1 267                           Bílovice nad Svitavou       819
Vyškov                  -897                           Šlapanice                      734
Veselí nad Moravou  -625                           Sokolnice                      717
Kyjov                     -617                           Popůvky                       586   
Adamov                  -363                          Troubsko                       527
Mikulov                   -279                          Židlochovice                  450
Velká n. Veličkou      -215                           Rajhrad                        418   
Boskovice               -210                           Rousínov                       408   
Velké Opatovice       -133                           Zastávka                      407   
Moravský Krumlov     -131                           Lelekovice                    398
Dubňany                 -129                           Újezd u Brna                 384   
Hrušovany nad J.     -103                            Nový Šaldorf                 380
Strážnice                -91                             Černá Hora                   370
Zbýšov                   -86                             Letovice                      350
Dolní Kounice            -84                            Syrovice                      333
Mutěnice                 -79                             Blansko                       324
   
Zdroj: ČSÚ

Pro hodonínské radní není z tristní situace východisko. Z města, někdejší průmyslové Mekky, odchází mladí lidé, kteří se už nevrátí ze studií. Nenašli by totiž v Hodoníně práci. Od roku 1989 je to ročně až 600 lidí celkem. V tomto příhraničním okrese zvláště po rozbití federace zaniklo mnoho pracovních příležitostí. Nezaměstnanost je zde jedna z největších v ČR. „Stěhují se bohužel všechny věkové kategorie. Není to ale tak, že bychom například zavírali školky a školy. Také není úplně pravda, že není zájem o byty ve městě. Jen ten trh hodně poklesl, je na historickém minimu,“ uvedl starosta Igor Taptič (nez.)
Plány na podporu zejména malých a středních firem s 20 až 50 zaměstnanci mají v Hodoníně už několik let, ale poněkud pokulhávají. A tak nových pracovních míst zase tolik nevytváří. Naději pořád vidí starosta v lázeňství a turistickém ruchu, do něhož by se v době sezony mohli lidé zaměstnat ve službách kolem Baťova kanálu. Nepomohl zatím ani nový majitel posledního lignitového dolu v sousedních Mikulčicích, který chtěl jeho těžbu obnovit.

Průměrné meziokresní migrační saldo v letech 2000-2009
Zdroj: ČT24/Michaela Culková a demografické příručky ČSÚ

Podle odborníků jsou bohužel oba trendy, jak kuřimský, tak hodonínský, nevyhnutelné. Atraktivní lokality přerušují rodinnou pospolitost i vztah místních lidí k jejich autentickým zvyklostem a tradicím. Nelze ale nikoho přinutit k tomu, aby zůstával žít v místě, kde není práce a možnost normálního výdělku. Takovým příkladem je právě zmíněný Hodonín, kde sice „nějaká“ práce je, ale velmi špatně placená. Lidé se z jihovýchodního města stěhují buď úplně do jiného regionu, nebo do některé z přilehlých vesnic.

„Je to potvrzení obecnějšího trendu suburbanizace. Zejména pak se týká mladých lidí, kteří touží mít vlastní dům. A právě tak to v menší míře funguje i kolem měst jako je Hodonín nebo například Znojmo, kde mohou bydlet kousek od města, ale ve svém soukromí a v blízkosti přírody,“ prohlásil sociolog Aleš Burjanek z Masarykovy univerzity. Jedinou naději pro hraniční okresy s velkou nezaměstnaností vidí v práci v zahraničí. „Hlavně na hranicích s Rakouskem, kam by mohli vyjíždět lidé například ze Zmojemska, aniž by se z regionu stěhovali, vidím velkou naději,“ dodal sociolog.