Jižní Morava – Klíněnka jírovcová, která napadá maďaly jírovce, lidově označované jako kaštany, způsobuje vrásky na čele správcům zeleně už nyní. Krásně zbarvený motýl je na Moravě obávaným škůdcem už od roku 1993, kdy se poprvé objevil v Lednici nebo ve Valticích. Účinný prostředek v boji proti němu se zatím nepodařilo najít. Podle odborníků pomáhá kombinace odklízení listí a používání postřiků.
S jarem přichází další sezóna boje s klíněnkou jírovcovou
Kaštanové aleje na podzim kvůli náletu milionových hejn klíněnky ztrácejí zelenou barvu a místo toho jsou listy rezavé a na podzim opadají dříve, než by měly.
„Je to spíše estetický problém, podle výzkumů strom samotným výskytem klíněnky příliš netrpí,“ popsal odborník z Mendelovy univerzity Vladimír Vůla. Drobounký motýl nezpůsobuje úhyn jírovců, ale stromy oslabuje. Ty jsou potom náchylnější k nejrůznějším chorobám, které mohou způsobit až jejich odumření.
Klíněnka jírovcová byla objevena v roce 1984 u makedonského jezera Ohrid, kde kalamitně napadla stromy evropského druhu jírovce maďalu. Nejbližší příbuzné má klíněna ve východní Asii, přesto entomologové vyvrátili domněnku, že škůdce byl do Evropy zavlečen z této oblasti. Druh má podle genetických analýz původ právě v Evropě. Zatím zůstává neodhaleným tajemstvím, proč napadá vysazované jírovce, z jakých důvodů se jí nedokážou bránit, a proč není účinně regulována místními parazity.
Boj proti klíněnce je jako boj s větrnými mlýny
Ačkoliv je klíněnka původně evropský druh, nemá přirozené nepřátele a její populace se tak nekontrolovatelně rozmnožuje. Za rok může klíněnka zplodit až pět generací, což jsou miliardy miniaturních motýlů. „Myslím si, že klíněnka jírovcová už se nedá vymýtit. Stala se součástí naší středoevropské fauny. Navíc tady nemá přirozeného nepřítele,“ dodal zoolog Petr Jiskra.
Města po celé republice proto hledají způsob, jak se drobného škůdce zbavit alespoň částečně. Nejvhodnější je kombinace podzimního shrabávání a kompostování listů s postřiky, které se na stromy aplikují na jaře.
Takový postup zvolila například brněnská Veřejná zeleň. V uplynulých dnech její pracovníci ošetřili 52 stromů například v městské části Tuřany. „Klíněnka se v městské části objevovala na všech stromech. Inspiraci jsme získali v Praze, kde některé čtvrti takto s úspěchem postupují,“ popsal místostarosta městské části Michal Krátký (nez.). Postřik insekticidem stál Tuřany dvacet tisíc korun.
Místostarosta Brna-Tuřan Michal Krátký (nez.) (zdroj: ČT24)
„Stromy je nyní potřeba po dobu sedmi dnů chránit, proto jsme je museli nechat obalit speciální fólií, aby se k nim nedostali psi nebo děti. Mohlo by totiž dojít ke zdravotní újmě. Z tohoto důvodu jsme také na týden uzavřeli dětské hřiště,“ dodal Krátký.
Jak stromy chránit proti klíněnce
Sběr listí je velice šetrným a jednoduchým způsobem boje proti klíněnce. Listí se z okolí jírovců odklízí důkladně a opakovaně a poté je buď spáleno, nebo zkompostováno. Podle ochránců přírody je kompostování šetrnější, protože postačí ke zničení larev klíněnky a zároveň zachová ostatní faunu.
Chemické postřiky zabraňují larvám klíněnky v dalším vývoji. Postřik kontaktním insekticidem se aplikuje obvykle kolem 10. dubna a opakuje se za deset dní. Tehdy se na kmeni shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Je nutné ošetřit všechny jírovce v širším okolí, aby hliněnky neměly kam přeletět. Tento postřik ovšem není vhodný pro hustě zalidněné oblasti, protože do kontaktu s kmenem by se neměli dostat například psi. Náklady na nákup tohoto postřiku jsou nižší, ale je nutné stromy oplotit a do jejich blízkosti umístit varovné cedule. Přípravek ale stromy neochrání proti dalším generacím klíněnky, jejichž dospělci se shromažďují ve vyšších patrech koruny stromů.
Ostatní chemické postřiky se aplikují obvykle na začátku května na spodní větve stromů. Nevýhodou postřiků je jejich vysoká cena, aby byl strom stoprocentně ochráněný, musel by být postřik aplikován všude, ne pouze na spodní větve. I přes pouze částečný účinek se používá tam, kde je nutné zachovat estetickou hodnotu stromu.
Zdroj: www.klinenka.unas.cz
Řada měst se ale použití postřiků brání. Na některých místech města odrazuje výše investice, jinde, třeba v Lednicko-valtickém areálu nebo v aleji slavkovského zámku, to není možné kvůli ochraně přírody. Bezručova alej v Lednici patří stejně jako Barokní alej ve Slavkově do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 a chemikálie se tady používat nesmí.
„Až v průběhu prázdnin koruny jírovců zhnědnou, berme to tak, že u nich přichází podzim dříve než u jiných dřevin. Vždyť estetická hodnota jírovce maďalu je dotčena “jen„ částečně. Zkusme se smířit s faktem, že to tak je a delší čas i bude,“ uvedl ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral v materiálu o klíněnce jírovcové. Do budoucna má být navíc obnova Bezručovy aleje, spojující Valtice a Lednici, postavena na lípě velkolisté jako hlavním alejovém druhu.