„USA nechtějí začít novou studenou válku,“ říká Gary Samore

Prague Agenda - Accomplishments and Challenges (Pražská agenda – úspěchy a výzvy). Tak se jemnovala konference ze 17. dubna k výročí podepsání smlouvy New START o jaderném odzbrojování mezi Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem. Zúčastnil se jí i Gary Samore, poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro kontrolu zbrojení. Na naplňování dohody i ve vztahu k výměně ruského vedení, na hrozbu jaderného Íránu či Severní Koreje či budování protiraketové obrany se ho v Interview ČT24 z 16. dubna ptal František Lutonský.

Jak pokračuje v současnosti ozbrojování dohodnuté před dvěma lety právě tady v Praze?
Nová smlouva START mezi Spojenými státy a Ruskem pokračuje velice hladce. Obě strany opět zahájily inspekce jaderných kapacit a systémů. Takže jsme potěšeni, že smlouva nezklamala, že je dobře implementována.

Spojené státy v současnosti dokonce uvažují, že by šly až nad rámec smlouvy START, že by omezily počet jaderných zbraní. Stane se ještě něco do voleb? 
Prezident Obama na summitu o jaderné bezpečnosti v Soulu prohlásil, že pověřil svůj bezpečnostní tým, aby zapracoval na prověrce jaderných zbraní. První priorita je zajistit dostatek jaderných zbraní, abychom mohli bránit Spojené státy i spojence v Evropě. A prezident věří, že bychom toho byli schopni i s menším počtem jaderných hlavic.
Při setkání s prezidentem Putinem 18. května ve Washingtonu se bude diskutovat o dalším snižování jaderného arzenálu. Vyjednávání ale zřejmě začnou naplno až po volbách v příštím roce. I tak je zde hodně technické práce. Prezident Obama i prezident Medveděv se shodli, že budou diskutovat o ruském stanovisku k možnému dalšímu snižování počtu jaderných zbraní, o řešení obav, které Rusko má, včetně protiraketové obrany.

Pokud by Spojené státy snížily počet jaderných hlavic ze současných asi 1.800 na 300, co by to znamenalo třeba pro Japonsko, Jižní Koreu, Turecko, kterým Spojené státy poskytují protiraketový deštník?
Jakékoli další snižování arzenálu, které navrhneme Rusku, zachová odrazující sílu USA. Navíc jde o oboustranné snižování arzenálu jaderných zbraní – bude to jak na straně USA, tak Ruska.

Nemyslíte si, že by tyto země mohly začít vyvíjet vlastní jaderné zbraně na svou ochranu?
Dokud si Spojené státy udrží robustní efektivní jadernou sílu a dokud bude existovat důvěra v bezpečnostní vztah mezi Spojenými státy a našimi spojenci, bude snaha těchto zemí vyvíjet vlastní jaderné arzenály omezena. Musíme zajistit, aby se naši spojenci skutečně cítili ochráněni, nesmí mezi nimi vzniknout jakýkoliv pocit nejistoty.

V Rusku se vrací do funkce hlavy státu Vladimir Putin. Putin ve své prezidentské kampani Spojené státy docela silně kritizoval, Barack Obama mu gratuloval ke znovuzvolení až asi pátý den po vyhlášení výsledků. Co se teď změní? Je třeba říct, že Barack Obama uzavřel dohodu START s Dmitrijem Medveděvem.
Nechci hovořit jménem prezidenta Putina, myslím, že on se k tomu rád sám veřejně vyjádří. Z amerického pohledu se budeme skutečně snažit udělat reset, znovu nastartovat dobré vztahy. A myslím si, že prezident Putin vidí, že je i v zájmu Ruska pokračovat ve spolupráci. Samozřejmě si uvědomujeme, že se budou objevovat neshody, tak jak je to v případě jakýchkoliv dvou zemí. Nicméně musíme o tom otevřeně hovořit a snažit se zdůraznit oblasti, kde existuje prostor pro spolupráci.

Vaši spojenci, zejména ve východní Evropě, se resetu americko-ruských vztahů trošku obávají, protože Rusko tuto část světa řadí do sféry svého vlivu. Co se tedy stane se systémem protiraketové obrany?
Během posledních čtyř let, kdy Spojené státy zdůrazňovaly znovunastartování vztahů s Ruskem, zároveň ukázaly, že to není na úkor spojenců ve střední a východní Evropě.
Co se týče protiraketové obrany, prezident přislíbil v programu pokračovat, zejména když existuje a narůstá riziko ze strany Íránu. Uvědomujeme si, že musíme s Ruskem ustavit platformu pro spolupráci v oblasti protiraketové obrany, protože nechceme začít novou studenou válku a závody ve zbrojení. A věřím, že můžeme Rusku dokázat, že ten systém je zaměřen proti Íránu, nikoliv proti Rusku.

Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Je vůbec protiraketová obrana stále klíčovou součástí obrany země? Barack Obama v nedávno nechtěně zachyceném rozhovoru s Dmitrijem Medveděvem říkal, že po amerických volbách bude vše pružnější, flexibilnější, co se protiraketové obrany týče.
S prezidentem jsem hovořil jak před, tak po setkání s prezidentem Medveděvem. Na odposlechnutých komentářích prezident jasně hovořil o tom, že protiraketová obrana je komplexní, téma. Spojené státy a Rusko se neshodnou na protiraketové obraně už od Reaganovy doby a hvězdných válek. A nemusí se shodnout ani teď, v takto politicky nabitém prostředí. Ovšem po volbách, kdy politika nebude dominovat všem diskusím, myslím bude prostor pro dohodu.

I západní odborníci zpochybňují samotné nastavení protiraketové obrany, že je proti hrozbám, které neexistují. Navíc neumí to, co umět má, pořádně nefunguje?
Systém protiraketové obrany je efektivní pouze proti takové zemi, která má omezený počet relativně nesofistikovaných střel jako Severní Korea nebo Írán. Nebude ale fungovat proti zemím s velkým arzenálem střel a sofistikovanými systémy, jak se vyhnout deštníku protiraketové obrany, jako je Rusko nebo Čína. A o tom se budeme snažit Rusko přesvědčit. Rusové stále uvažují v intencích studené války, stále se obávají nukleární rovnováhy mezi Spojenými státy a Ruskem. V Americe už jsme se od tohoto způsobu myšlení posunuli. Už se nesoustředíme na nebezpečí ze strany Ruska, ale spíše Íránu nebo Severní Koreji.

A není teď problém v komunikaci? Víme, že Spojené státy předaly Rusům část tajných informací, ale Rusové se těm informacím v podstatě vysmáli.
S Ruskem můžeme diskutovat o evropském systému protiraketové obrany, kdy by existovalo společné řídící středisko pro zažehnávání krizí a řízení. Rusové také hovořili o tom, že by svůj protiraketový systém propojili se systémem NATO například prostřednictvím svých radarů a dalších senzorů. Takže existují možnosti pro spolupráci.
Rusové se musí samozřejmě sami rozhodnout, zda chtějí spolupracovat, nebo se stavět proti protiraketovému systému. My nemáme na výběr, musíme pokračovat, dokud bude existovat hrozba. Také jsme Rusům řekli, že když s námi nechtějí spolupracovat při řešení hrozby ze strany Íránu, je to prostě problém. A s potěšením říkám, že jsme s Ruskem zformovali dobrý vztah v tom, jak zabránit Íránu, aby vyvinul vlastní jadernou zbraň.

Sám jste zhruba před třemi lety řekl, že ruské obavy z protiraketového deštníku chápete a že jsou dokonce legitimní, zvlášť pokud se podaří snížit velmi výrazně počty jaderných zbraní. Jak to tedy je? Budou Spojené státy nějak výrazně ustupovat Rusku v tom, co chce?
Měl jsem za to, že Rusko si skutečně myslí, že ta hrozba zde bude existovat. Samotné umístění těch interceptorůi i jejich počet ale nemůže znamenat žádné riziko pro ruský arzenál balistických střel. Nejlepší způsob, jak Rusy přesvědčit, je transparentnost, spolupráce, sdílení technických kapacit a schopností našich systémů, aby sami měli užitek z protiraketové obrany. Prezident Obama ale nepřijme jakákoliv zákonná omezení systému, což Rusko opakovaně žádalo.

O protiraketové obraně bude za necelý měsíc v Moskvě speciální konference, na kterou jsou zváni zástupci Spojených států, Číny, Indie, Japonska, Evropy, postsovětských států. Už teď ruské noviny píší o tom, že zlatým hřebem celého programu bude počítačová simulace, jak je americký štít schopen sestřelovat ruské rakety. Co od té konference očekáváte?
Ruští vojenští experti se skutečně obávají, že ten systém představuje pro jejich zemi hrozbu. My ale musíme dokázat, že i kdyby systém mohl ohrozit každou druhou třetí raketu v Rusku, neudělá to nic s rovnováhou sil, tak jak byla nastavena v rámci nové smlouvy START. Rusové mají asi 700 jaderných nosičů, 1.550 strategických zbraní.

Pojďme k dalším zemím. Severní Korea se pokusila vypustit na oběžnou dráhu satelit. Stále větší hrozbou se může zdát Írán. Jak se dá vyřešit jaderná hrozba takových zemí, jako je Írán, jako je Severní Korea?
V případě Íránu se pokoušíme společně s Ruskem a dalšími členy Rady bezpečnosti nalézt diplomatické řešení. Minulý týden jsme po patnáctiměsíční pauze zahájili formální diplomatická jednání s Íránci. Otázka je, zda budou připraveni plnit mezinárodní závazky; je příliš brzy říct, zda to učiní či nikoliv. Každopádně hospodářský tlak na Írán ze strany Spojených států a Evropské unie má výsledky, a dokud se v Íránu nevypořádají s mezinárodními obavami, bude narůstat. Doufáme, že v nadcházejících měsících začnou Íránci konkrétně jednat tak, aby tlak zmírnili, ale také přijali opatření, která ujistí mezinárodní společenství, že se nesnaží o získání jaderné zbraně.

A jakou páku máte na Severní Koreu?
V případě Severní Koreji je to daleko složitější, protože tamní režim je velice izolovaný. Hospodářsky je odříznutý od zbytku světa, takže je daleko těžší nalézt hospodářský tlak. A co se týče politického tlaku, Severokorejcům je to vlastně jedno, spíše si užívají, že jsou odříznuti od zbytku světa. Snažíme se úzce spolupracovat zejména s Čínou, která má zřejmě největší možnost přesvědčit severokorejskou vládu, že když budou testovat jaderné zbraně, vystřelovat družice, ještě více se tím izolují a ztíží život svým občanů. Nový lídr Severní Koreje se bude muset rozhodnout. Jestli bude pokračovat v jaderných testech a čelit dodatečným sankcím Rady bezpečnosti OSN. Nebo jestli s jadernými testy přestane a bude se snažit o nové vyjednávání s USA. Rozhodnutí je na něm.

Čekal jste, že se Severní Koreji test nepovede? Jak by vlastně mohla Severní Korea na ten neúspěch reagovat?
Mě to tolik nepřekvapilo, a také se mi ulevilo. Poslední dvě zkoušky, v roce 2006 a 2009, se taky nepovedly. Po těchto neúspěšných testech balistických střel se odehrály testy střel jaderných. Nevím, jestli bude současný lídr pokračovat ve stopách svého předchůdce. Pakliže ano, povede to k dalším sankcím. Jsem si však jistý, že Čína sdílí náš zájem a že využije svůj zákulisní tlak na Severní Koreu k tomu, aby nepokračovala v jaderných testech.

Závěrem se vrátím na úplný začátek. Jste v České republice, Česká republika je spojencem Spojených států. Co v tak silných tématech, jako je protiraketová obrana nebo odzbrojování, očekáváte od tak malých spojenců, jako je Česko?
Zaprvé, Praha je skutečně velice zvláštní místo. Právě zde prezident Obama podepsal novou smlouvu START s prezidentem Medveděvem. A nyní zde ministerstvo zahraničí zahájilo každoroční konference, které jsou skvělou příležitostí pro odborníky hovořit o kontrole a nešíření jaderných zbraní, o protiraketové obraně. Česká republika hraje velice silnou roli a přináší příležitost pro debatu o podobných tématech.

Gary Samore

Expert na zahraniční politiku a bezpečnostní systémy. Absolvent Harvardské univerzity. Zvláštní poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro zbrojení a terorismus. Bývalý poradce Billa Clintona pro zbraně hromadného ničení.

(redakčně kráceno)