Osady nedaleko Vizovic – za pomoc partyzánům následoval krutý trest

Ploština - Obec Ploština na Zlínsku a 19. duben 1945. V historii obce je toto datum zapsáno černým písmem. A nešlo jen o tuto jednu obec, další dvě následovaly - Prlov a Vařákovy Paseky. Nacisté je tehdy vypálili proto, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům. V obci Ploština bylo zaživa upálených 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla umučena při výslechu, deset domů z celkových dvanácti pak zapálili. Tato tragédie se stala námětem knihy Ladislava Mňačka „Smrt si říká Engelchen“. Na místě bývalé osady je dnes památník a muzeum.

Osady nedaleko Vizovic se na přelomu let 1944 a 1945 staly útočištěm pro členy partyzánského hnutí. V okolí Zlína totiž začala operovat 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky pod velením majora Dajana Baranoviče Murzina. Vesničané poskytovali partyzánům jídlo, základní ošetření, přístřeší, někteří jim také pomáhali při akcích. K jednotce se však přidali zrádci, konfidenti zlínského gestapa, kteří partyzány i lidi jim pomáhající vyzradili. Nacisté se pak osadníkům krutě pomstili. V Ploštině zahynulo 23 mužů a jedna žena, pohřeb měli 23. dubna. A právě v tento den se stejně krutá tragédie odehrála v Prlově, kde bylo upáleno 15 lidí, tři byli oběšeni a jeden muž dodatečně zastřelen. 

Pokládání věnců na památník vypláné Ploštiny (zdroj: ČT24)

Poslední nacistickou trestnou akcí v předvečer osvobození Valašska v noci ze 2. na 3. května bylo vypálení osady Vařákovy Paseky nad Lačnovem a zavraždění čtyř jejích obyvatel. Popelem lehlo osm domů. Osada na konci války zanikla a dnes tenhle název nese naučná stezka do Čertových skal.  

Na Ploštině, což je osada ležící v katastru obce Drnovice, která leží 3 km severně od Vysokého Pole, byl v roce 1975 vybudován Národní kulturní památník odboje a roku 1985 v jedné z nově postavených usedlostí byla otevřena expozice Muzea jihovýchodní Moravy o boji proti fašismu a za osvobození v okrese Zlín.

Vydáno pod