Proslulý zoolog Konrad Lorenz měl neméně slavného otce. Tím byl Adolf Lorenz, který se narodil v roce 1854 ve Vidnavě. Pocházel z prostých poměrů, jeho otec byl sedlář a hostinský, matka byla ze selské rodiny. Díky svému strýci, benediktýnskému mnichovi, mohl navštěvovat církevní gymnáziu v Korutanech. Po jeho absolvování začal studovat lékařství. Zde se specializoval na chirurgii a operativní léčbu vrozené dysplazie kyčelního kloubu a jiných anatomických deformací.
Z Vidnavy do Vídně
V té době při těchto zákrocích často docházelo k úmrtím kvůli otravě krve, a tak začal pracovat na alternativních, neoperativních metodách, jež zahrnovaly korzetoterapii a fixaci. Přispěl také k pokroku při léčbě skoliózy, kongenitální luxace kyčle či deformace nohou pes equinovarus, kterou napravoval prostřednictvím natahování a přerušování šlach a vazů. Tyto nové metody sklidily velký úspěch. Doktor Lorenz se se svými novými metodami vydává do Spojených států. Zde působil především v New Yorku, Chicagu či San Franciscu. Byl také přijat americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem. Za oceánem se mu díky jeho počinům říkalo „nekrvavý chirurg“.
Jeho přínos byl oceněn též ve vědeckých kruzích v Evropě. V roce 1889 byl jmenován mimořádným profesorem vídeňské univerzity, v roce 1901 se stal spoluzakladatelem německé ortopedické společnosti a roku 1912 přispěl k tomu, že ortopedie se stala samostatným medicínským oborem. Mezi jeho studenty patřil i Tomáš Masaryk.
V roce 1923 byl nominován na Nobelovu cenu, ale ta mu unikla rozdílem jediného hlasu.
Adolf Lorenz si v roce 1884 vzal Emmu Lecherovou, dceru šéfredaktora rakouského deníku Die Presse. Jejich první syn Albert se stal ortopedem, druhý syn, Konrad, studoval chování zvířat, ačkoli na otcovo přání jeho vědecká dráha začala studiem medicíny. Adolf Lorenz umírá v roce 1946 v dolnorakouském Greifensteinu.
V roce 1935 byla za jeho přítomnosti odhalena pamětní deska ve Vidnavě a v roce 1959 po něm byla pojmenována ulice ve Vídni. Spolek Adolfa Lorenze založil muzeum, které je umístěno v jeho někdejší ordinaci.
Padesát let poté, co byl Adolf Lorenz nominován na Nobelovu cenu za medicínu, ji získal jeho syn Konrad.