Mokrá-Horákov - Okolí cementárny v Mokré na Brněnsku patří z hlediska ekologie k nejpečlivěji sledovaným oblastem republiky. Ročně se tam vyrobí až 900 tisíc tun cementu. Přestože ještě v osmdesátých letech trápil místní obyvatele prach, dnes si na čistotu ovzduší díky investicím do filtrů, zastřešení a odsávacích zařízení nemohou stěžovat.
Nánosy prachu z cementárny jsou v Mokré už minulostí
Jiří Smrž se do Mokré přestěhoval po vojně v roce 1959. Cementárna se tam začala stavět jen o dva roky později, v roce 1968 odstartoval její zkušební provoz. Od té doby celé okolí trápily nánosy prachu. „Když jsme vyšli ven, zůstávaly po nás šlápoty. Při odstřelech nám někdy kamínky létaly až do zahrádky,“ vzpomíná Jiří Smrž.
V cementárně pracoval třicet let jako biologický průzkumník. Dnes už je sice v důchodu, stále však v obci působí jako předseda ekologické komise. „Ty počátky byly hodně krušné. Šetřilo se, na čem se dalo, a na životním prostředí to bylo hodně znát. Původní zařízení nemělo odprašovací filtry, vrtací soupravy kvůli šetření neměly odsávací vybavení. Postupně se ta situace ale začala zlepšovat a dnes tady tomu říkám v uvozovkách sanatorium,“ říká s úsměvem.
Obyvatel Mokré Jiří Smrž
Od cementárny přitom bydlí sotva 400 metrů. Koupil domek po vůbec prvním řediteli cementárny a na stará kolena se vrhnul do zahradničení. „Vidíte? Vůbec žádný prach tu není,“ rozhlíží se po své zahrádce plné rozkvetlých keříků s malým jezírkem uprostřed. Místo cementárny dnes podle něj místní trápí spíše velký provoz aut.
Stav životního prostředí cementárny se v poslední době výrazně zlepšil (zdroj: ČT24)
Příroda se probouzí z věčného prachu
Zatímco ještě v devadesátých letech byly lesy v okolí cementárny věčně „zasněžené“ jemným práškem, nedávno byla lokalita navržena na seznam Natura 2000 sdružující chráněná území po celé Evropě. Půdy a ovzduší v této oblasti už patnáct let zkoumají odborníci z Masarykovy univerzity. Vzorky z této oblasti odebírají dvakrát ročně.
„Za celou dobu nedošlo k nějakému zvýšení hodnot, naopak ty látky mají setrvalý stav na úrovni republikového pozadí,“ uvedl ředitel Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Ivan Holoubek.
Jeden z nových filtrů byl v Mokré spuštěn před měsícem. Množství prachu, který provoz vypouští do vzduchu, se tak ještě několikanásobně snížilo. „Před tím jsme evidovali úlet asi tří až čtyř kilogramů prachu za hodinu, dnes činí sotva 10 deka za hodinu,“ tvrdí ředitel cementárny Rostislav Fianta.
V polovině května čeká cementárnu další rozsáhlé měření – tentokrát budou po dobu jednoho týdne vědci sledovat kvalitu ovzduší jak přímo v průmyslovém areálu, tak v jeho okolí. Napjatě je očekávají také zástupci obcí z okolí.
Cementárna v Mokré
Cementárna Mokrá v datech
Rozvoj vápenického a později cementářského průmyslu má na Brněnsku dlouholetou tradici, neboť předměstí Brna leží na jihu u velkého ložiska vápenců. Koncem 19. století zde bylo vybudováno několik vápenek – pod Bílou horou, pod Stránskou skálou v Juliánově a severně od obce Líšeň na Hádech, v Ochozu pod kopcem Pod Žernávkou, v obci Mokrá pod Mokerským lesem a na severu u obce Šošůvka.
1961–1968: Stavba závodu v Mokré pro výrobu cementu a vápna. V letech 1963–1965 byla stavba na čas přerušena kvůli nedostatku peněz.
Říjen 1968: Do provozu byly uvedeny pecní linky na výpal slínku.
Podzim 1969: Do provozu byly uvedeny také rotační pece na výpal vápna a mlýny na mletí cementu.
Leden 1990: Byl založen samostatný státní podnik Cementárny a vápenky Mokrá, o rok později se z něj pak stala akciová společnost, která byla v prosinci 1991 privatizována. 1998: Vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice – akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá.
2003: Výrobna vápna v Mokré byla prodána společnosti Carmeuse Czech Republic.