Jižní Morava - S prodlužujícím se věkem roste i počet seniorů, z nichž mnozí už se o sebe nemohou postarat. Často si je však do péče nemohou vzít ani pracující příbuzní. V těchto případech nastupuje stát, který seniorům nabízí možnost trvalého ubytování v domovech důchodců. O potřebnosti a zájmu svědčí dlouhé seznamy žadatelů, které každý rok obdrží krajský úřad i jednotlivé domovy. Poptávka po volných místech dvojnásobně převyšuje jejich nabídku.
Míst v domovech důchodců přibývá. Stačit ale nebudou
Ačkoliv je na jižní Moravě sedmnáct domovů pro seniory, jejichž zřizovatelem je kraj, a celková kapacita je přes sedmnáct set míst, zájemci o umístění musí často čekat měsíce až roky.
„My jsme měli štěstí, protože se nám dědečka podařilo umístit do domova už po měsíci. Zpočátku nás pracovníci domovů upozorňovali, že můžeme na místo čekat i dva roky,“ svěřila se se svou zkušeností Kateřina Pavlasová.
Ne všichni měli takové štestí. „Nyní máme přes dva tisíce sedm set žádostí,“ řekl mluvčí krajského úřadu Jiří Klement. Tuto situaci se představitelé kraje rozhodli od loňského roku řešit. Projekt, díky kterému má na jižní Moravě vzniknout čtyři sta nových míst v domovech, je v polovině.
Zatím je dokončeno rozšíření domova pro seniory v Zastávce. Už v listopadu loňského roku tak mohli v domově ubytovat dalších asi čtyřicet žadatelů. Vedení ubytovává jak částečně soběstačné seniory, tak seniory trpící demencí či Alzheimerovou chorobou.
Na podzim tohoto roku by měla být dokončena i výstavba v Blansku, kde vedení plánuje také čtyřicet nových míst.
„Brzy začnou stavět také v Kyjově, kde zdvojnásobí kapacitu domova,“ uvedla radní Jihomoravského kraje Marie Cacková.
Rozšiřovat počet lůžek budou i v Újezdě u Brna a v Tomešově ulici v Brně. Do budoucna je naplánované navýšení počtu míst v Hustopečích, Miroslavi a v Ivančicích. Vedení kraje původně počítalo s půjčkou z Evropského investičního fondu ve výši devíti set milionů korun. „Nyní se zdá, že budeme muset investovat jen polovinu této částky,“ řekla Cacková.
Rostoucí počet seniorů
Jedním z hlavních důvodů dlouhých čekacích lhůt je rostoucí počet seniorů. I statistiky potvrzují jejich nárůst. Už před dvěma lety v tuzemsku bylo evidováno dokonce třiatřicet tisíc lidí starších devadesáti let.
I pokud je ale senior v pořadníku na posledním místě, nemusí on ani jeho rodina zoufat, stát totiž není jediným zřizovatelem. „Podporujeme i neziskové organizace poskytující terénní služby, aby mohli senioři zůstávat co nejdéle v domácím prostředí,“ uvedla radní Cacková. Další možností jsou denní stacionáře, které často nabízí oblastní charity či neziskové organizace, a jsou vhodnou variantou pro rodiny neschopné se o seniora postarat přes den, ale můžou s ním být alespoň večer a o víkendech. Pokud jsou senioři dostatečně soběstační, mohou získat místo i v domech s pečovatelskou službou. Nejkomfortnější, ale i nejnákladnější jsou takzvané penziony pro seniory. Za jeden měsíc v penzionu může senior zaplatit až osmnáct tisíc korun.