Bzenec (Hodonínsko) - Deset let se snažila radnice v Bzenci najít investora, který by opravil zámek a našel pro něj vhodné využití. Po letech marných nadějí se teď radnice rozhodla, že si pomůže sama. Zámecký areál tvoří pět budov. Starosta Pavel Čejka (KDU-ČSL) chce do konce června předložit zastupitelům návrh na to, kterou z nich by radnice mohla co nejdříve začít opravovat.
Bzenec investora pro zámek nenašel, opraví jej sám
„S projektanty obejdeme všechny budovy. Podíváme se na to, kterou z nich lze opravit za nejnižší částku, a jak by se dala pak využít. Takto bychom postupovali od menšího projektu k většímu,“ uvedl starosta. Doufá v to, že radnice časem nějakého investora sežene. Obnova zámeckého areálu přijde na sto milionů korun.
Radnice je připravena vyjít vstříc požadavku investora. Zámek si chce ale ponechat s tím, že jej dá do dlouhodobého pronájmu.
Současná podoba objektu je dílem barokního italského stavitele Domenica Martinelliho, u něhož si nechal své sídlo upravit někdejší majitel Bzenecka hrabě Erdman z Pruskova.
Zámek Bzenec
Původní hrad koncem 15. století padl za oběť husitským válkám a nahradil jej zámek. Tato původně renesanční, později barokní (r. 1701) a dnes pseudogotická stavba (po r. 1855) je spojena s anglickým parkem z poloviny 19. století. Jeho zajímavostí je 900 let stará Bzenecká lípa, která dala název místnímu vínu – tzv. Bzenecká lipka.
www.bzenec.cz
V zámeckém areálu roste Bzenecká lípa, která je jedním z nejstarších stromů na Moravě. Její původní kmen se nedochoval. Z kořenů stromu v zámeckém parku ale vyrůstají asi 100 let staré kmeny vytvářející netradiční přírodní plastiku.
Objekt potřebuje nové rozvody inženýrských sítí a rozsáhlé stavební úpravy interiérů. Areál se skládá z pěti historických objektů o celkové výměře 1500 metrů čtverečních.
Zámecké trampoty
Po roce 1989 převedl stát do užívání obcí celou řadu zámků, které v minulosti sloužily jako ústavy sociální péče nebo v nich měla zázemí armáda. Obce ale často zjistily, že na opravu zničených památek nemají dostatek peněžních prostředků a snaží se objekty prodat či pronajmout. Chátrajícím památkám se věnoval i cyklus České televize Památky na prodej.
Zchátralý zámek v Miroslavi nechtěl dlouhá léta nikdo koupit. Když se v roce 2009 objevil v pořadu České televize Památky na prodej, ozvalo se hned 15 zájemců. Ve stejném roce ze dvou vážných zájemců vybralo zastupitelstvo projekt brněnského kandidáta Zdeňka Fránka. Obě strany se ale nedokázaly dohodnout na podrobnostech smlouvy o budoucí koupi zámku.
Novorenesanční zámeček v Přílepech se vedení obce snaží opravit už od roku 1998, kdy chátrající zámeček získalo. Vedení obce věřilo, že do roku 2002 bude objekt sloužit více než 60 důchodcům jako nový domov. Zůstalo ale jen u plánů a zámeček dál chátral. Jedinou investicí, kterou radnice udělala, byla oprava střechy, jíž do zámku zatékalo.
Zámek v Moravském Krumlově nepatří městu, ale soukromé společnosti. Žalostný stav objektu byl jedním z důvodů, proč zámek opustila Muchova Slovanská epopej. Město společně s vlastníkem zámku a Jihomoravským krajem usiluje o navrácení Slovanské epopeje. Základem má být rekonstrukce výstavních prostor na krumlovském zámku. Má stát 26 milionů, kromě revitalizace stávajících prostor by také měly vzniknout prostory nové, kde bude i potřebné hygienické a logistické zázemí.
Peripetií vlastnických vztahů a soudních tahanic prošel zámek v Hrušovanech nad Jevišovkou. Vedení obce před časem prodalo objekt firmě. Ta plánovala, že v zámku vybuduje domov důchodců. Za zámek ale firma nezaplatila a Hrušovany se s ní musely soudit, aby jim objekt vydala zpět.