Brno – Mezi sto let starými náhrobky na židovském hřbitově v Brně se dnes projížděl speciální sedmdesát centimetrů široký jeřáb. Takzvaná baletka má za úkol pozvedat popadané, několika set kilové náhrobní kameny, aniž by stroj poškodil okolo stojící náhrobky. Unikátní jeřáb je jediný v republice a pomáhal například i s rekonstrukcí vily Tugendhat.
Na židovském hřbitově zvedal jeřáb „baletka“ popadané náhrobky
Opravit popadané náhrobní kameny, aniž by došlo k poškození dalších částí hřbitova. To je úkol pro speciální jeřáb přezdívaný baletka, který dnes pomáhal na židovském hřbitově v Brně-Židenicích. Staré náhrobní kameny váží kolem 700 kilo, jeden unikátní kousek má více než tunu. Monumentální a vysoké náhrobky popadaly povětšinou stářím. „Židovské hřbitovy jsou nejstaršími hřbitovy v republice. Za tu dobu náhrobky zvětrávají, vyvrátí je kořeny nebo na ně spadne strom,“ vysvětlil správce hřbitova Petr Špunar. Na brněnském židovském hřbitově je náhrobních kamenů celkem 9 tisíc. Posledních deset z nich dnes speciální jeřáb umístil opět do svislé polohy.
NO COMMENT: Jeřáb "baletka" opravoval spadané náhrobky (zdroj: ČT24)
Speciální jeřáb je široký jen 70 centimetrů, dostane se proto snadno do hřbitovních uliček. Běžně se používá při stavbách domů, pomáhal například i při rekonstrukci brněnské vily Tugendhat. „Zasklívali jsme ve vile zimní zahradu,“ řekl Martin Kadlec, který pracuje jako obsluha unikátního jeřábu.
Hřbitov prochází velkou renovací
Opravy náhrobků jsou součástí probíhající rekonstrukce brněnského židovského hřbitova. Židovská obec Brno na ni získala dvanáctimilionovou dotaci. Nejrozsáhlejší rekonstrukcí projde novorománská obřadní síň z devatenáctého století, kde dělníci vymění původní podlahu a opraví vitráže, okna, dveře i původní orientální výmalbu.
Začala oprava brněnského židovského hřbitova
V márnici a bývalém domku hrobníka, kde dnes sídlí Turistické informační centrum, restaurátoři obnoví původní fasádní prvky. Všechny tři stavby, které jsou součástí pietního místa, navíc dostanou jednotný nátěr. Rekonstrukce hřbitova, na němž jsou uloženy i ostatky známého českého herce Hugo Haase či otce původního majitele vily Tugendhat Emila Tugendhata, by měli dělníci a restaurátoři dokončit v roce 2013.
Jediný hřbitov svého druhu na Moravě
Původní starobylý židovský hřbitov se v Brně nacházel naproti paláci Padowetz, hluboko pod úrovní nynějšího vlakového nádraží a kolejiště tramvají. V roce 1454 byli Židé králem Ladislavem Pohrobkem z města vyhnáni a hřbitov byl rozbořen a zničen. Zpět do Brna se Židé mohli vrátit teprve po revolučních událostech v roce 1848.
Historie nynějšího brněnského židovského hřbitova sahá do roku 1852. Řadí se tak na první místo mezi nejstaršími hřbitovy v Brně. Jde také o jediný fungující židovský hřbitov na Moravě, kde jsou při pohřbech dodržovány veškeré židovské pohřební tradice. Budovy, nacházející se v areálu hřbitova, byly postaveny podle návrhu architekta Josefa Nebehostenyho, který je autorem například i Mahenova divadla či Krajského soudu v Brně.
Židovské pohřební tradice
Když člověk zemře, je zvykem položit jeho tělo na zem, přikrýt plachtou a u jeho hlavy mu zapálit svíci. Pak začíná příprava na samotný pohřeb. Judaismus určuje, že se do rakve nesmí vkládat šperky ani květiny a nesmí být patrný rozdíl mezi bohatým a chudým. Podle židovského zákona má být pohřeb nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí, a tak pohřeb začíná obvykle hned po přípravě. Když se rakev spustí do hrobu, každý z přítomných na ni vysype tři lopatky hlíny. Poslední fáze obřadu se odehrává v synagoze. Při odchodu si všichni rituálně umyjí ruce a tradicí je, že přátelé zvou pozůstalé na hostinu útěchy.
Dvanáct měsíců po obřadu se vztyčuje na hrobě náhrobek. V aškenázských komunitách je tradice, že se náhrobek staví u nohou zesnulého, v sefardské naopak u hlavy. Ve středověku bylo zvykem psát na náhrobek texty týkající se života zesnulého a vyzdvihovat jeho zásluhy, v moderní době se od této praxe opouští a náhrobek tak většinou nese pouze jméno a data narození a skonu.
Zdroj: Židovské hřbitovy