Deset let působení na postu uměleckého šéfa Baletu Národního divadla mapuje ojedinělý projekt Petr Zuska Gala X. Během šesti večerů tak mají návštěvníci šanci zhlédnout v osmnácti tiulech průřez tvorbou tohoto výjimečně nadaného choreografa i tanečníka. S Petrem Zuskou hovořila v Profilu z 24. května Patricie Strouhalová.
„Češi mají talent na tanec,“ říká Petr Zuska
Stále sám aktivně tančíte. Je to pro ředitele souboru obvyklé? Jak se to dá skloubit dohromady?
Nevím, nakolik je to obvyklé nebo neobvyklé. Ve světě je mnoho šéfů, kteří, pokud jim to věk dovolí, tancují se souborem. Samozřejmě během těch deseti let mého šéfování z tancování pozvolna mizím a tancuji čím dál tím míň. Je to dané tím, že mám mnoho choreografických závazků, ale i tím, že věk klepe na dveře.
Skloubit se to dá, ale není to vždy jednoduché. Šéfování vám zabere strašně moc energie, je to spojeno s mnoha stresy a dalšími věcmi. Ale právě interpelační činností, tím tancem si lze od toho odpočinout. V tu chvíli se totiž staráte jenom sám o sebe nebo o svoji partnerku.
Vašich deset let mapuje projekt Gala X. Jak moc je náročné skloubit všechny ty choreografie? A nakolik je to krása?
Jsme v první polovině tohoto festivalu, takže zatím to bylo spíš o starostech. Některá představení ale už měla obrovský úspěch, z čehož mám, i potěch letech, radost.
Je to obrovsky náročné nejen pro mě a pro baletní mistry, kteří balety nastudovali často po mnoha letech, ale samozřejmě i pro tanečníky. Zaprvé samotné choreografie jsou náročné a zadruhé věci, které byly na repertoáru naposledy někdy před osmi lety, jsou teď nastudovány znovu, ale úplně novými tanečníky.
- Choreografie Petra Zusky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3608/360758.jpg
- Choreografie Petra Zusky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3608/360757.jpg
Je nějaká choreografie, kterou máte jako tanečník i profesionální choreograf, na kterou se na festivalu těšíte nejvíce?
(Tančím jenom ve dvou večerech a pouze ve dvou věcech)…… Pro jakéhokoliv tvůrce, a tedy i choreografa, je těžké mezi jeho věcmi vybrat něco, co je nejlepší, co má nejvíc rád. Ty věci jsou dost nesrovnatelné a v každé z nich je nějaká umělecká pravda, člověk je tvořil za určitého pocitu, konstelace a do všech vložil to nejlepší, co v něm bylo. Ale abych vám trochu vyšel vstříc, zmíním Sólo pro tři / Brel – Vysockij – Kryl, což je jediný celovečerní titul tohoto festivalu.
Vám je vytýkáno, že děláte balet příliš moderně. Kde je hranice mezi klasickým a moderním baletem?
Samozřejmě je určitý klasický repertoár v rámci titulů, Louskáček, Labutí jezero, Gissele, Šípková Růženka. To všechno na repertoáru máme a máme to v tradičních verzích. Jsou tam pasáže, které byly vytvořeny před mnoha a mnoha lety slavnými baletními choreografy a dodnes se nemění. Co se mění, je přístup inscenátorů k tradičním baletům. Nemůžete dělat Labutí jezero, což by pro něj byla i škoda, stejně jako se dělalo před sto lety. Musí v tom být odraz dnešní doby, odraz vývoje, jinak se z toho stane konzerva. A to je můj názor, který mi někteří vyčítají. Já to ale nedělám proto, že bych neměl ke klasickým baletům úctu. Naopak – já nechci, aby to byla mrtvá konzerva.
Další věcí je, že máte různé jiné styly – neoklasický balet, současné taneční divadlo – a hranice se mezi těmi technikami tak prolínají, že je hrozně těžké to specifikovat.
- Choreografie Petra Zusky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3608/360756.jpg
- Choreografie Petra Zusky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3608/360754.jpg
Dá se i v oblasti baletu mluvit o trendech, kterými toto umění jde nebo by mělo jít? Je tady někdo, nějaký soubor ve světě, který to určuje?
Jako jestli tady je, jak říká Rytmus, nějaký trend-setter? Myslím, že ne. Dnes je tvůrců, stylů a různých přístupů k pohybu i k tomu divadelnu tolik, že se dá těžko říci, jak to bylo před čtyřiceti lety, že moderním tanci dává trend Béjart (slavné jméno baletu 20. století).
Na dnešní době je dobré, i když tam nejsou vidět hvězdy na tom pomyslném nebi, prolínání technických stylů, klasiky, neoklasiky, moderních forem pohybu, a divadelních prvků. A to třeba dělám i v rámci své práce. Moje choreografie totiž většinou staví na klasickém baletním slovníku, ale některé jsou více divadelní.
Co je prvotní při vytváření choreografie? Je to hudba, anebo nejdříve vidíte ten pohyb?
Hudba je pro mě jednou z prvotních inspirací, ale je to vždy případ od případu. Někdy vás inspiruje určitá hudba a hledáte klíč k tomu, jak ji ztvárnit – najednou vás něco napadne a před očima vám běží film, který pak zhmotňujete. A někdy je to téma – třeba tvoříte něco podle literárního díla a musíte si nejdřív vytvořit divadelní tvar, dramaturgii, a k tomu pak dodatečně hledáte hudbu. Přístupů je docela dost.
Mnozí literární tvůrci tvrdí, že se inspirují životem. Že jenom tak sedí a pozorují lidi, gesta, nonverbální komunikaci. Lze i u tanečníka, choreografa považovat za jeden z podnětů právě ten obyčejný život?
Určitě to tam je přirozeně přítomno jako u všech dalších umělců a tvůrců. A není to jenom o pohybech a běžném životě, ale i o osobní zkušenosti, vnitřním prožívání, o vztazích, emotivních záležitostech. To vše člověk dává do choreografie nebo jako tanečník do své interpretace. Je to takový balík a těžko můžete definovat, odkud která inspirace přišla.
- Choreografie Petra Zusky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3608/360755.jpg
- Choreografie Petra Zusky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3608/360753.jpg
Jak je to s českými mladými nadějnými baletními umělci. Jej jich dostatek? Nebo spíš odjíždějí do ciziny a zkouší šestí venku? I vy máte zkušenosti z Německa nebo Kanady.
Je to jako všude na světě. Češi jsou jedním z národů, který má talent pro balet a jevištní tanec. Spousta vynikajících českých tanečníků na předních evropských a světových scénách to jenom dokazuje. Takže Češi mají talent na tanec.
V mém souboru je mnoho absolventů pražské taneční konzervatoře, ale i jiných. Dvě třetiny z nich jsou Češi a jsou velice talentovaní. A zbylá třetina jsou lidé z celého světa. A jak přicházejí zahraniční tanečníci ke mně do souboru, tak odcházejí i Češi na zkušenou ven. Myslím, že ta fluktuace v baletním světě, který to díky své nonverbálnosti umožňuje, je velice zdravá. Mix kultur a odlišných škol dává souboru i repertoáru daleko pestřejší a zajímavější dynamiku.
Petr Zuska (*1968)
Choreograf a tanečník. Vystudoval choreografii a režii na HAMU. Od roku 1992 do roku 1998 byl sólistou Baletu Národního divadla. V tomto období (v roce 1992 a 1997) také získal dvakrát cenu Thálie za interpretaci (Norman Bates, Psycho; Don José, balet Carmen). Tančil také v Německu (v mnichovském baletu a v baletním souboru divadla v Augsburgu) a v Kanadě (sólista Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu). Od roku 2002 je uměleckým šéfem Baletu Národního divadla.
(redakčně kráceno)