Jižní Morava – O dvanáct miliard víc přiteče do rozpočtu měst a obcí díky nové podobě rozpočtového určení daní. Zatímco velká města teď zvažují, jak zalepí díry ve svém rozpočtu, střední a malé obce mají opačné starosti. Například v Železné na Tišnovsku chtějí z nečekaně získaných peněz opravit zničené chodníky a silnice.
Oprava chodníků nebo sportoviště? Obce zvažují, do čeho investují
Obec Železné na Tišnovsku ročně hospodaří se třemi miliony korun, podle novely ale bude mít k dispozici o 600 až 700 tisíc korun víc. „Pro nás je to významná částka. Zatím nevíme úplně přesně, na co peníze vyložíme, ale chceme spravit zničené chodníky a silnice, na které se teď nedostávalo,“ řekl starosta Radomír Pavlíček (nez.).
Stejně jako v Železné se z většího rozpočtu radují i v Kuřimi. Jejich rozpočet by se měl podle teoretických propočtů navýšit o deset až patnáct milionů korun. Peníze by pomohly při opravě kulturního domu. „Objekt potřebuje kompletní rekonstrukci – tedy zateplení, novou omítku, výměnu oken. Dnes je dům využívaný spíše komerčně, ale do budoucna bychom v něm vybudovali zázemí pro mateřské centrum, kroužek šachistů a další zájmové kroužky,“ objasnil starosta Kuřimi Drago Sukalovský (nez.). Rekonstrukce by stála zhruba 80 milionů korun.
Vedení Kuřimi také zvažuje vybudování kryté sportovní haly. „Jsme jedním z mála takto velkých měst, které nemá vlastní krytou halu. Náklady na výstavbu odhadujeme na 90 milionů korun,“ dodal Sukalovský. Obě investiční akce chtějí stihnout do pěti let a tyto peníze by jim v tom pomohly.
Střední a malá města plánují, Brna přemýšlí o škrtech
Naopak jihomoravská metropole se zařadil po bok Prahy, Ostravy a Plzně, které o velkou část peněz přijdou. Brno by přišlo o částku přesahující 200 milionů korun. „Budeme chtít omezit provozní výdaje. Brno navíc silně omezí všechny svoje příspěvky a dotační pravidla, která jdou do organizací, kde město není zřizovatelem - od univerzit počínaje až po hrad Veveří,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka (ČSSD).
Rozpočtové určení daní
Novela přinese spravedlivější rozdělování peněz v přepočtu na obyvatele
Diskutovaná novela by měla vyřešit současné nespravedlivé rozdělování peněz. „Dojde k tomu výsledku, že všechny obce budou na minimální hranici devět tisíc korun na obyvatele,“ vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Ministr financí Miroslav Kalousek představil definitivní návrh rozpočtového určení daní v polovině května. Celkem o miliardu přijde Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Mírně si ovšem pohorší i 378 úplně nejmenších obcí do 200 obyvatel, které mají velkou rozlohu. Výměra rozlohy obce, která je jedním z kritérií, se návrhem omezuje maximálně na plochu tři hektary na obyvatele. Nově se také počítá se zvýšením váhy kritéria prostého počtu obyvatel jako prvku, který přispěje ke snížení rozdílů v příjmech na obyvatele, a to z dosavadních tří procent na deset procent. Nově by se také měl příjem obce odvíjet částečně i od počtu dětí mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí.
Návrh už schválila vláda, do sněmovny by se měl dostat v červnu. „Dosáhli jsme kompromisu, který je, jsem přesvědčen, přijatelný pro všechny politické strany, který je východiskem pro dlouhodobé plánování finančních zdrojů obcí, pro jejich rozvoj, investiční aktivitu,“ komentoval situaci Kalousek. Pokud novela projde a podepíše ji i prezident, začne platit od příštího roku.