Praha – „Novodobá tortura, lámání a týrání lidí, estébácké metody,“ těmito slovy popsal obviněný exhejtman David Rath své postřehy o životě ve vazební věznici. Kolegům i národu vysvětloval, že právě nepřiměřené podmínky jsou důvodem, proč se nehodlá vzdát svého poslaneckého mandátu. Mluvčí Vězeňské služby ČR Robert Káčer tvrdí, že služba dodržuje veškeré podmínky stanovené ústavou či zákonem. Nicméně pravdou je, že podmínky vazební cely nejsou nic příjemného. Zvlášť s ohledem na to, že v české vazbě je i před zákonem pořád nevinný člověk často v horším režimu než ten už odsouzený. A dokud nebude vazba lepší než trest, není možná reforma ani vězeňství ani justice, tvrdí trestní právník Jaroslav Ortman.
Vazba není žádný luxus, mnohdy je horší než trest
Šokem a ponížením může být už samotná přijímací procedura. Vazebně stíhaný se musí podrobit osobní prohlídce, jejímž cílem je zajistit, aby do věznice nepřinášel nepovolené předměty. „To znamená, že se prohlíží jeho osobní věci, včetně oblečení, které má na sobě a i včetně tělních dutin,“ dodává Káčer pro pořad 168 hodin.
Vazba před rokem 1989 a dnes
Teplá voda: tehdy 1krát týdne studená, dnes teplá 2krát týdně
„Máte návštěvy jednou za 14 dní, v případě béčkové (koluzní) vazby je to hodina a půl v přítomnosti policisty, teplá voda 2krát v týdnu, telefonování nula, 23 hodin jste na cele, kde je záchod,“ popisuje podmínky trestní právník Jaroslav Ortman. A správně by se nesmělo ani ležet na ustlané posteli, ale to dozorci někdy povolí. „Ale akorát přesně ležíte, ležíte nebo sedíte a přemýšlíte, co s vámi bude, a ten den má 36 hodin, ne 24,“ popisuje den na cele jeden z vězňů.
Právě teplá voda jen dvakrát týdně byla trnem v oku i Davidu Rathovi. Sama vězeňská služba také ale není spokojena s podmínkami vazby. „S teplou vodou je to tak, že ze zákona má vězeňská služba povinnost zajistit obviněným sprchování teplou vodou minimálně 2krát týdně, ale možnost sprchovat se studenou vodou mají denně,“ vysvětluje Káčer, čím se podmínky vazby dnes řídí.
Rath ve svém projevu též přirovnával dnešní vazbu k vazbě za minulého režimu. Ale srovnání s minulým režimem příliš nesedí. Spisovatele a historika Petra Placáka poslali komunisté během Palachova týdne do vazby za to, že položil kytky k památníku svatého Václava. A ten popisuje ještě horší podmínky: „Co se týká mytí, tak to bylo jednou týdně studená voda jenom takovým čůrkem, jídlo, tak to byla třeba shnilá zelenina, polévka ze shnilé zeleniny k snídani, k večeři suchý chleba a hlavní jídlo okoralý knedlík s nějakou neidentifikovatelnou omáčkou…. A záchod byl v rohu, byla to taková díra, neoddělená žádnou zástěnou…“
Vazba na západ od ČR: denně telefony a v jídelníčku i zmrzlina a ovoce
Nicméně české vězeňství chce přiblížit podmínky ve vazbě standardům vyspělé Evropy. A jak to tedy vypadá na západ od nás? „Měl jsem možnost porovnat tuto situaci i s vazebně stíhanými Půtou a Šulejem, jež jsem navštívil v Irsku. Tam je to diametrálně odlišné, telefony každý den, ovoce běžně, zmrzlina byla na programu, a pokud jde o návštěvy, byly dvě návštěvy možné během dne, to znamená dopolední a odpolední,“ popisuje situaci právník Ortman.
Ve vazbě je v Česku posledních pár let ročně kolem 2 a půl tisíce lidí. Ještě na přelomu tisíciletí to přitom bylo víc než dvakrát tolik, pak novela nařídila soudcům, aby důsledněji zkoumali, jestli zatím jen obvinění lidé opravdu už musejí za mříže.
David Rath a podmínky ve vazbě (zdroj: ČT24)