Benešovské podchody pod železniční tratí na nádraží a u nemocnice doslova rozkvetly před očima. A to zásluhou žáků a studentů Základní umělecké školy Josefa Suka a Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy, kteří vzali do rukou štětce a barvy a nevzhledné stěny pomalovali obrazy ze života ve městě a jeho okolí.
Podchody pod železnicí v Benešově se proměnily v galerii
„Děti to baví, je to věc, kterou běžně nedělají, takže měly nervy z toho, aby to nezkazily,“ řekla jedna z organizátorek, učitelka ZUŠ Josefa Suka Eva Mixánová. S partou výtvarníků změnila tvář podchodu na nádraží. „Už jsme ho jednou pomalovali, je to drahně let. Neměli jsme tehdy ale podklad upravený tak, jak měl být, takže naše práce přišla vniveč, protože se to celé oloupalo,“ posteskla si. Tentokrát se připravili lépe a Eva Mixánová věří, že obrázky na zdech odolají nejen povětrnostním vlivům, ale i sprejerům.
Podchod v Benešově
Nápad proměnit nevzhledné podchody v unikátní galerii vznikl už před několika lety, při zahájení rekonstrukce benešovského nádraží. Realizovat se ho podařilo až letos, kdy se na tom dohodlo město Benešov s Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty. „Hodně s tím pomohla společnost Posázaví o.p.s.,“ dodala Eva Mixánová. Pak už stačilo jen do podchodů pustit amatérské výtvarníky. Během několika týdnů dokázali na zdech vykouzlit obrazy, které právem poutají pozornost kolemjdoucích. Několikametrová procházka pod tratí u nádraží se tak díky nim proměnila například v pomyslný výlet po Čechách. Kromě obrazů známých benešovských domů jsou na zdech obrázky Hradčan, náměstí v Českých Budějovicích, řeky Sázavy, Hrusic nebo Mnichovic. Téma bylo předem jasné – vycházelo se z toho, kam z daného nástupiště vlaky odjíždějí.
Podchod v Benešově
Gymnazistka Daniela Richterová je autorkou obrázku legendárního vlaku Posázavský Pacifik. „Malovat mě baví a nápad se mi velice líbil. Je to tady teď určitě lepší a hezčí, než když byly na zdech graffiti,“ řekla. Osmnáctiletý Karel Říha s o rok mladším Markem Novotným přenesli na zeď znak Benešoviců, jedněch ze zakladatelů Benešova. „Inspiraci jsme hledali v knihách a namalovat jejich erb nám trvalo odhadem sedm až osm hodin,“ poznamenal Karel Říha. Patnáctiletá Barbora Kulakovská namalovala obraz benešovského muzea se Šímovou galerií. „Bavilo mě to, akorát byla v podchodu velká zima,¨“ vzpomněla na pracovní podmínky. Vedle zkušených výtvarníků dostal příležitost přenést na zeď podchodu svůj „podpis“ i malířský potěr. A zhostil se toho na výbornou – jeho dílem jsou drobné pestrobarevné malůvky ve spodní části zdi.
Činili se i mladí malíři ze zemědělské školy, kteří si vzali za své grafickou úpravu podchodu u Nemocnice Rudolfa a Stefanie. Zobrazili tady zámek Konopiště s rozkvetlou zahradou plnou pestrobarevných květů a stromů, nechybí v ní ani páv. O kousek dál z okna kouká kráva Stračena nebo kůň, společnost jim dělá myška, krtek nebo motýl. Výtvarníci nezapomněli ani na podobiznu školy nebo traktoru. „Obrázky podchod úplně rozsvítily, teď se tudy ani nebojím chodit,“ zhodnotila snažení studentů jedna z náhodných kolemjdoucích.
Jaroslava Tůmová, Posázaví