Zaměstnavatel nemusí ženě na mateřské vždy držet pracovní místo

Praha - Rodičovská dovolená a náležitosti s ní spojené jsou v Poradně portálu ČT24 již evergreenem. Množství dotazů, které do naší redakce k tomuto tématu přichází, nicméně svědčí o tom, že je v této oblasti stále co vysvětlovat. V tomto článku se více zaměříme na to, jaké jsou práva a povinnosti matek (případně otců), které pečují o více dětí za sebou a pobírají tak rodičovský příspěvek déle než po jedno období.

Principiální zásada (u žen, které mají uzavřen poměr na dobu neurčitou) je jednoduchá: žena, která otěhotní, může při standardním průběhu těhotenství (a při dostatečném počtu odpracovaných dnů, neboli dnů, kdy byla účastna pojištění) odejít na mateřskou dovolenou a následně si zvolí typ rodičovské dovolené (2, 3 nebo 4letá varianta). Ženin zaměstnavatel se tak ocitá v roli přihlížejícího, nikoli aktivního hráče. Její rozhodnutí musí akceptovat a držet jí pracovní místo. Avšak i to má své hranice.

    1. Kdyby se žena chtěla do práce vrátit ihned po konci mateřské, musí jí zaměstnavatel poskytnout původní pracovní místo – pokud by místo bylo mezitím zrušeno, musí nabídnout ženě místo odpovídající pracovní smlouvě.
    2. Kdyby žena po vyčerpání mateřské dovolené odešla na rodičovskou dovolenou a rozhodla se pro 2 nebo 3letý cyklus, musí zaměstnavatel ženě držet místo odpovídající pracovní smlouvě, tj. nemusí se jednat o identickou pracovní pozici, kterou žena zastávala dříve.
    3. Kdyby se žena rozhodla čerpat 4letou rodičovskou dovolenou, záleží pouze na benevolenci zaměstnavatele, zda ji i po 4 letech bude držet pracovní místo. Podle zákona už to není jeho povinnost.

    Žena na rodičovské dovolené čeká další dítě

    Celkem často se stává, že se rodina rozhodne v průběhu rodičovské dovolené pro další dítě. Žena otěhotní a nastává v zásadě identický případ, kdy zaměstnavatel je v pasivní pozici. Po narození dalšího dítěte totiž začíná běžet nová tříletá doba, po níž je zaměstnavatel povinen držet pracovní místo.

    Jestliže však žena znovu otěhotní sice před koncem původně plánované tříleté rodičovské dovolené, ale datum porodu vychází až po uplynutí tříleté lhůty a nepřeklene ji ani návazná mateřská dovolená, kterou matka může čerpat standardně šest týdnů před porodem, nejvýše pak osm týdnů, musí nastoupit zpět do práce (pokud nechce zaměstnavateli dát volnou ruku). Jedinou přípustnou omluvou, která může nastávající matku z této povinnosti vyvázat, jsou zdravotní komplikace. Jestliže do práce nastoupí, oznámí pak zaměstnavateli plánovaný porod, a když se jeho termín přiblíží, odejde na mateřskou. Vše se pak opakuje jako v případě prvního dítěte.

    Po skončení smlouvy na dobu určitou zaměstnavatel místo dál držet nemusí

    Jinak je tomu s držením pracovního místa u žen, které mají smlouvu uzavřenou na dobu určitou. Tam má zaměstnavatel více možností – principiálně platí, že zaměstnavatel musí držet ženě pracovní místo jen po dobu trvání smlouvy, tj. po datu, kdy pracovní smlouva vyprší, záleží na zaměstnavatelově ochotě, zda ženu zaměstná. Často se lze setkat s dotazem, zda lze prodloužit doba trvání pracovní smlouvy za těhotenství. Odpověď je jednoduchá – ano, lze.

    Může nastat ještě také tato situace – žena měla smlouvu na dobu určitou, otěhotněla, splnila zákonné podmínky na peněžitý příspěvek v mateřství, následně odešla na tříletou rodičovskou dovolenou a za dobu jejího trvání otěhotněla znovu, ale už v době, kdy jí vypršela smlouva na dobu určitou. Otázka zní – může být takovéto ženě přiznán nárok na peněžitou podporu v mateřství, nebo musí rovnou požádat o rodičovský příspěvek? Odpověď zní, že za jisté situace může mít nárok na peněžitou podporu v mateřství. Žena však v takovém případě musí splňovat obecné zákonné podmínky (tj. účast na pojištění po dobu 270 kalendářních dní před nástupem na mateřskou) a také musí být při nástupu na druhou mateřskou v tzv. ochranné lhůtě. Ta v tomto případě činí 180 dní po skončení pracovního poměru.