Ostrava - Ve věku devadesáti let zemřel minulý týden Lubomír Procházka, operní pěvec, který působil desítky let jako sólista opery tehdejšího Státního divadla Ostrava. Před sedmdesáti lety v Ostravě poprvé zpíval Jeníka ve Smetanově Prodané nevěstě. A letos na jaře měl poslední výstavu. Byl totiž také malíř.
Lidé uctili památku operního pěvce a malíře Lubomíra Procházky
Lubomír Procházka se narodil se v Praze. Jeho otec byl profesorem filozofie na Univerzitě Karlově. Všestranně nadaný Lubomír byl přijat na medicínu, ale studium mu překazila válka. Zpěv, který studoval na pražské konzervatoři, byl původně jen záliba.
Jeho syn Jindřich Procházka vzpomínal, že otec měl až do devadeásti krásný hlas. „To měl dar od pánaboha, nádherný zvučný tenor. Byl také výborný klavírista. Když byl v důchodu, chodil každou neděli zpívat a hrát na varhany do kostela,“ vyprávěl Jindřich Procházka, který je televizním režisérem.
Reportáž Petry Sasínové (zdroj: ČT24)
Lubomír Procházka přežil totální nasazení v německém divadle v Görlitz, kde asi dva roky zpíval. Po válce působil krátce v Národním divadle a roku 1947 přijal stálé místo v ostravské opeře, se kterou byl pak svázaný po celý život.
Vytvořil stovky rolí, lyrických i charakterních. S radostí zpíval Pucciniho i Verdiho, miloval Smetanu, Dvořáka, Janáčka. Jeho mistrovskou janáčkovskou postavou byl Matěj Brouček. Pro jeho přítele Ivana Měrku, violoncellistu, hudebního historika a publicistu, to byla nezapomenutelná role. „Budu na něho vzpomínat celý zbytek života nejen jako na upřímného kamaráda, ale také na pěvecky i herecky vynikajícího pana Broučka,“ řekl Měrka.
Po šedesátce začal intenzivně malovat. Jeho doménou byly krajiny a květiny.
„Říká se, že duch malíře prostupuje obrazy. U Lubomíra Procházky to platí dvojnásob. Miloval zelenou, žlutou, modrou, červenou - čisté barvy, které nekombinoval. Všechny jeho malby byly velmi optimistické,“ říká kurátorka jeho výstav z výtvarného centra Chagall Helena Schmuckerová.
„Tatínek měl jedno obrovské štěstí, že to, co dělal, ho velmi bavilo, ať to bylo divadlo nebo malování. Myslím, že byl nesmírně šťastný člověk,“ je přesvědčen jeho syn Jindřich.
Pohřeb Lubomíra Procházky byl v ostravském evangelickém kostele v pátek odpoledne, jeho památku přišly uctít stovky lidí.