I přes neúrodu zažila Kroměříž zatím nejbohatší dožínky

Kroměříž - Náměstí a ulice Kroměříže ožily dožínkovými oslavami. Dopoledne prošel městem krojovaný průvod a v něm folklorní soubory z Hané, Slovácka a Valašska. Nechyběli ani exotičtí hosté, třeba až z Číny. Šestý ročník Dožínek Zlínského kraje nabídl dosud nejbohatší program, letošní neúroda ho nepoznamenala. Zemědělci na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku se přitom kvůli rozmarům počasí musí spokojit s polovičními výnosy oproti loňsku.

Dožínkový průvod s rekordním počtem krojovaných účastníků prošel dnes Kroměříží při krajských dožínkách. Zúčastnilo se ho zhruba 800 lidí v krojích, v zástupu nechyběli ani koně a povozy. Podle šéfa okresní Agrární komory Milana Hebnara je co oslavovat, přestože s výnosy obilovin letos zemědělci příliš spokojení nejsou. Součástí programu, který je poprvé rozložen do dvou dnů, jsou například folklorní vystoupení a poprvé i Slavnosti chleba. 

„Počasí nám naštěstí přálo, což se projevilo i na návštěvnosti. Počet krojovaných je určitě největší v dosavadní historii. Velké je i zastoupení zahraničních souborů,“ uvedl Hebnar. Podle něj byla letos úroda obilovin, a zejména pšenice oproti loňskému roku poloviční. „Dosáhli jsme v průměru výnosů čtyři tuny z hektaru. Přesto je co oslavovat, dožínky jsou oslavy sklizně, ať je jakákoliv,“ dodal Hebnar. 

NO COMMENT: Dožínkové slavnosti v Kroměříži (zdroj: ČT24)

Ne náhodou dožínky slaví v Kroměříži. Právě v tomto regionu mívají zemědělci v rámci Zlínského kraje největší produkci. Krajské dožínky se tam letos konaly už pošesté. Návštěvníkům nabídly unikátní výstavu hanáckých krojů, prezentaci regionálních potravinářských výrobků i jarmark lidových řemesel. Lidé mohli také zdarma zavítat na nové výstaviště Floria. 

Novinkou letošních dožínek jsou Slavnosti chleba, které na zámku představily pekařské dovednosti předků i současné umění pekařů. Jak své umění zvládají pekaři dnes, mohli lidé posoudit při ochutnávce. Na slavnosti přijely kromě domácích také zahraniční folklorní soubory z Maďarska, Slovenska, Slovinska či Mongolska. 

Dožínky se pod různými názvy konávaly vždy na přelomu srpna a září. Šlo o oslavu sklizně obilí, která zajišťovala obživu na další období. Podle tradice se z posledního obilí připravil dožínkový věnec, který byl hospodáři předáván se zprávou o ukončení žní. Teprve poté následovaly bujaré oslavy odehrávající se většinou na statku hospodáře, jehož povinností bylo radovánky zaplatit.

Vydáno pod