Kuřím – Před dvěma a půl lety se na dům rodiny Juračkových v Kuřimi zřítil kus skalního masivu. Po dlouhých tahanicích o to, komu skála, patří a kdo má zaplatit její sanaci, si místní lidé vyslechli nepříjemný verdikt. Ať už je skála jejich nebo ne, její bezpečnost mají zajistit na své náklady. Většině lidí se ale nechce investovat stovky tisíc. Spoléhají tak raději na štěstí nebo řeší problém svépomocí. Skálu zatím nechaly odborně zabezpečit jen dvě rodiny.
Kuřimští nechtějí platit za zajištění skály, spoléhají na sebe
14. května 2010 se na dům rodiny Juráčkových z Kuřimi v ulici příznačně nazvané Podhoří zřítil kus skalního masivu. Událost tehdy odhalila problém, který se týká celé ulice. Nebezpečná skála v délce necelého kilometru se táhne nad domy asi 50 rodin. Radnice tehdy nabídla lidem pomoc a zaplatila geologický průzkum, který měl odhalit nejslabší místa nebezpečného masivu.
V únoru 2011 geologové hlásí, že našli ve skále pět kritických míst, která se po zimě mohou začít hroutit. Ze čtyřicítky domů je jich sedm v akutním ohrožení - skála tam může spadnout prakticky kdykoli. Obec sice původně souhlasila, že lidem pomůže najít peníze na sanaci nejkritičtějších míst, později ale tvrdí, že deset milionů na zajištění celého masivu v obecní kase nemá. A i kdyby měla, sanaci platit nechce. Řada místních má totiž skálu na svém pozemku a zabezpečení proto musí zaplatit z vlastní kapsy.
Hovoří starosta Kuřimi Drago Sukalovský (nez.) (zdroj: ČT24)
Lidé v ulici Podhoří se tak ocitli v nezáviděníhodné situaci. Nejenže jsou jejich domovy v permanentním ohrožení a na nákladné zabezpečení většina z nich nemá, domy se navíc staly prakticky neprodejnými. Město lidem jako jedinou úlevu nabídlo pomoc s odvozem a uložením odtěženého kamení.
Do dneška si odbornou sanaci zaplatily jen dvě rodiny. Mezi nimi i Prokopcovi. „Pomohl nám s tím městský úřad, který nejdřív nechal udělat geologický průzkum, a následně nám dal reference na různé firmy,“ řekl majitel jednoho ze zabezpečených domů. Pětice dělníků měla za 10 dní hotovo. „Odtěžovali, dělali kotvy do základního masivu, aby ty skálu podržely,“ vysvětlil Prokopec. Jeho dům by měl být v bezpečí. „Teď mě jenom na konci sezony zase čeká sundání všech uvolněných kamenů, ale to už bude v řádu kil,“ dodal majitel.
GALERIE
Kotvy a pletiva chrání domy před padajícím kamením zdroj: ČT Brno
Většině místních se nechce investovat desítky či stovky tisíc do odborné sanace. Skálu se proto snaží zabezpečit sami. „My jsme zajištění prováděli svépomocí, máme tam takový plot z dřevěných klád. Skálu ale máme celkem daleko od domu, takže sesuv na dům nehrozí,“ řekl Pavel Heneš, kterému jeho vlastní zabezpečení schválil i odborník. „Pozval jsem si geologa, který říkal, že je to bez problémů,“ dodal Heneš, kterého zajištění vyšlo na 12 tisíc.
Stejně jako lidé, kteří mají skálu na svém pozemku, paradoxně dopadla i dvacítka těch, které ohrožuje skála na pozemcích Lesů města Brna. I oni musí uhradit sanaci masivu z vlastní kapsy. Podle lesního zákona musí být kolem lesa padesátimetrové ochranné pásmo, které kvůli domům zaniklo. Kdyby stály domy ve vyznačeném prostoru, sesuv by nikoho neohrožoval. Majitel si také ze zákona musí nemovitosti sám zabezpečit před sesuvem půdy, padáním kamenů, stromů nebo větví. V zákoně je jasně uvedeno, že pravidla se vztahují i na majitele pozemků, jež sousedí se státním pozemkem.