Brno – Bude jihomoravská metropole i nadále hostit nejnavštěvovanější Grand Prix na světě? Odpověď na tuto otázku v Praze hledala ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová s ministrem školství Petrem Fialou (nez.). Pořadatelé Velké ceny už několik let zápasí s nedostatkem financí, zejména poté, co promotér zvedl zalistovací poplatek za pořádání závodů. Státu se přispívat nechtělo, přestože na akci vydělá desítky milionů. Ministr teď pořadatelům přislíbil pomoc, konkrétní výše dotace ale zatím není jasná.
Ministerstvo podpoří pořádání Velké ceny, částku ale zatím nezná
„Neodjeli jsme s konkrétním výsledkem, nicméně pan ministr ocenil význam konaných mistrovství světa. Bylo vidět, že je i informován o tom, jaké ekonomické dopady má konání těchto akcí pro celou Českou republiku,“ ocenila ředitelka brněnského Automotodromu Ivana Ulmanová. Podle svých slov se často setkává s názorem, že závody jsou soukromá akce, ve které státní peníze nemají co dělat. Faktem ale je, že návštěvníci Grand Prix každoročně přisypou do státní pokladny jen na daních přes sto milionů korun.
„Respektujeme přínos pořádání motocyklových závodů na brněnském okruhu a zahrnujeme podniky MOTO GP a Mistrovství světa Superbike do strategie podpory významných sportovních akcí v ČR. Případná finanční podpora z rozpočtové kapitoly ministerstva se bude stanovovat na základě objemu státního rozpočtu alokovaného na podporu sportu.“
Marek Zeman, ředitel odboru vnějších vztahů a komunikace, Ministerstvo školství
„Ministr nám slíbil, že jeho resort Grand Prix i Mistrovství světa Superbike podpoří. V tuhle chvíli ale není schopen říct přesnou částku, protože státní rozpočet ještě nebyl stanoven,“ vysvětlila Ulmanová. Ideálním příspěvkem by podle ředitelky byla dotace ve výši zalistovacího poplatku, tedy zhruba 70 milionů. „To by nám vytrhlo obrovský trn z paty. Ale pokud ta suma bude minimálně taková, jako byla v minulém roce, tak budeme rádi,“ řekla Ulmanová.
V kalendářích obou šampionátů pro rok 2013 Brno zatím stále figuruje. „Oba promotéři jsou ale srozuměni s tím, že nemůžeme garantovat částku, kterou oni podmiňují příjezd tohoto podniku na Masarykův okruh,“ dodala Ulmanová. Milovníci motorek tak zatím v klidu být nemohou.
Hovoří ředitelka brněnského Automotodromu Ivana Ulmanová (zdroj: ČT24)
Závody v ohrožení
Už předloňský ročník Grand Prix byl označován jako možná poslední, který Brno zažilo. Když zveřejnilo vedení brněnského Automotodromu své hospodářské výsledky, ukázalo se, že se ztrátový šampionát pro rok 2011 neobejde bez státní dotace. Ztrátu 78 milionů korun pořadatelům způsobilo hlavně zvýšení poplatku za licenci, kterou musí za závody zaplatit španělskému promotérovi. Cena licence se v roce 2010 skokově zvedla na dvojnásobek. Reálně tak hrozilo, že se prestižní podnik přestěhuje z Brna třeba do Maďarska nebo na Ukrajinu.
Jihomoravští politici proto žádali o pomoc stát. I podle vedení okruhu státní pokladna na Velké ceně vydělává stovky milionů ročně – na daních ze vstupenek a ze všeho, co tisíce návštěvníků v Brně utratí. Automotodrom doposud dotovalo pouze město Brno a Jihomoravský kraj. Česko je přitom výjimka, jinde se na pořádání závodů vlády podílejí. Dvacetimilionovou dotaci pro rok 2012 nakonec slíbil resort školství, kraj a město přispějí po desíti milionech.
Okruh, který se stal tuzemskou legendou
V roce 1930 začali dělníci v lese nad Popůvkami pokládat do písku žulové dlažební kostky. Už na podzim se po okruhu, jemuž jméno propůjčil tehdejší prezident Masaryk, projeli první závodníci. Na tribunách jim tehdy fandilo 100 tisíc diváků. Přírodní trať, která sloužila v letech 1930–1986, nahradila v roce 1987 moderní uzavřená dráha, jež letos slaví pětadvacáté narozeniny. V historii nového brněnského okruhu se Velká cena nejela jen jednou – v roce 1992, kdy se promotér nedohodl s tehdejším vedením Automotodromu.
Loňské problémy s financováním licencí pro závody ale přetrvávají. „Smlouva s promotérem Grand Prix je na rok 2013 podepsaná, u nás to ale záleží na financích. Stejně jako v posledních letech nemáme příslib příspěvků a dotace jsou pro nás zásadní,“ potvrdil před časem mluvčí Masarykova okruhu Jiří Smetana. V ohrožení pro příští rok je kromě Velké ceny i šampionát superbiků.
Pro okruh jsou paradoxně nejvíc prodělečné právě největší podniky. „Zvyšují nám prestiž, a tím pádem jsme schopni pak víc vydělat na běžné činnosti, která nás živí. Tedy pronájmy trati v běžných všedních dnech, které nejsou určeny pro veřejnost,“ vysvětlil Smetana.
GALERIE
Brněnský automotodrom zdroj: ČT Brno
Státu se Grand Prix vyplatí
Spolupráce státu a soukromého sektoru na pořádání podobných lukrativních akcí je přitom v zahraničí běžná. Například okruh Motorland ve Španělsku hostí pravidelně Velkou cenu Aragonie. Okruh za 1,4 miliardy korun přitom v roce 2009 postavila a zaplatila sama místní vláda, aby do zchudlého kraje přilákala turisty. Z regionálního rozpočtu jdou také peníze na takzvaný zalistovací poplatek, který stojí španělské daňové poplatníky asi 8 milionů eur ročně. Oproti španělskému podniku se zdá být Grand Prix v Brně celkem levnou záležitostí – náš zalistovací poplatek je „jen“ 1,7 milionů eur, kraj a město z něj uhrají pouze menší část.
I přes velké náklady se investice španělskému regionu, respektive tuzemské samosprávě vyplatí. Návštěvníci Motorlandu přinesou do Aragonie kolem 38 milionů eur ročně. A to závody přilákají jen sto tisíc fanoušků, což není ani poloviční návštěvnost jako v Brně.
Loňská Grad Prix v Brně skončila třicet milionů v minusu, stomilionové příjmy nepokryly všechny náklady. Každý z 238 tisíc diváků ale v souvislosti s Velkou cenou utratí asi 4 tisíce korun za vstupné, ubytování, jídlo a zábavu. Za čtyři dny šampionátu tedy do státní kasy jen na DPH přiteče 100 milionů korun.