Hudební skladatel, muzikolog, respektovaný pedagog a také polyglot a člověk s neuvěřitelným kulturním rozhledem. Vytvořil svébytný hudební jazyk Divadla Husa na provázku a podařilo se mu zpřístupnit dílo Leoše Janáčka odborníkům, studentům i laikům. „Miloš Štědroň, to je obraz, kterého jen tak nedohlédnete,“ říká o tomto významném brněnském rodákovi režisér Rudolf Chudoba. Právě v těchto dnech natáčí se štábem brněnského studia České televize skladatelův dokumentární portrét.
Režisér Rudolf Chudoba skládá mozaiku o Miloši Štědroňovi
„Miloš Štědroň mi připomíná moře – přijdete k němu a najednou nevíte, co máte vnímat dřív. Jestli ten velký prostor, jestli ten zvuk moře nebo hluk vln, jestli tu barvu nebo vůni. Těch věcí je na něm tolik, že vás to najednou zahltí,“ tak zní odpověď Rudolfa Chudoby, když se ho na velkého hudebníka a vědce zeptáte.
„Patří mezi výjimečné lidi, kteří mají konzistentní představy o světě, udávají směr, nabízejí vám impulzy a návody, neustále pro druhé něco objevují. To se v dnešní době zahlcené informacemi jen tak nevidí,“ zdůrazňuje režisér.
Oba se znají mnoho let. Setkávali se už v prostorách rozvíjejícího se Divadla Husa na provázku a později jako režisér a respondent při natáčení nejrůznějších televizních projektů. „Náš vztah je velmi přátelský. Neříkám, že bych chodil k nim domů na návštěvy, ale za ta léta k sobě máme hodně blízko, zajímají nás podobné věci, jeden druhého velmi dobře známe,“ říká Chudoba, který už o skladateli před deseti lety jeden kratší dokument s názvem Danze, canti e lamenti Miloše Štědroně natočil.
„Byl to dvacetiminutový snímek k jeho šedesátinám. Snažil jsem se v něm zachytit dobu jeho působení na Provázku a to, jak často musí bojovat s představami režisérů. Záběr tohoto dokumentu bude podstatně širší. Například se tam dotkneme i rodinných záležitostí, na které v prvním dokumentu nezbylo místo,“ prozradil režisér.
Miloš Štědroň jako hudební fenomén
Snímek prozatím nesoucí pracovní název Fenomén Miloš Štědroň bude podle Rudolfa Chudoby mozaikou, jejíž ambicí je zachytit hudebníkovu tvorbu v nejrůznějších rozměrech. Velkou inspirací a průvodcem je pro tvůrce letos vydaná publikace Přijdu za poledne. Miloš od novinářky Olgy Jeřábkové ke Štědroňovým sedmdesátinám. Stejně jako v knize, i v dokumentu o něm promluví řada zajímavých osobností.
„Určitě ale nechci, aby z toho vznikl takový dokument, jak se běžně dělá – kde mluví hodně lidí v krátkých větách o tom, jak je někdo úžasný. To je tlachání. Chci, aby to, že je Miloš dobrý, dokázal samotný materiál. A on to dokáže,“ říká režisér. Na Štědroňovi obdivuje především jeho skromnost.
„Pro mě je to člověk, který se nikde neprosí, nevytahuje, nenechá se všude jako autor vystavovat a oslavovat, nezáleží mu tak na tom, aby ho stále někde hráli. Když něco vytvoří, nechá ty věci krásně fungovat a sám už je někde dál. 'Už zase valim', to jsou jeho slova. Já ho chci ukázat právě v tomto směru. Chci, aby to bylo milé a úsměvné,“ dodává Chudoba.
Ukázka z natáčení dokumentu - na návštěvě u Miloše Štědroně (zdroj: ČT24)
Dokument připravuje hudební redakce brněnského studia České televize pod vedením šéfdramaturgyně Marie Kučerové. Natáčení dokumentu potrvá přibližně do poloviny října. Kdy se objeví na obrazovkách, zatím není jisté. Podle režiséra se na něj diváci mohou těšit zřejmě začátkem nového roku.