Brno – Analyzovat, publikovat, obhájit. Taková práce teď čeká dvojici mladých vědců z brněnské Masarykovy univerzity, kteří se před časem vrátili z nizozemského Noordwijku. Měli tam jedinečnou šanci otestovat si svůj vynález na přístrojích Evropské kosmické agentury. Na obří centrifuze zkoumali, jak vylepšit kvalitu nanočástic.
Brněnští vědci se vrátili z Noordwijku. I s novými nanočásticemi
Dva mladí doktorandi fyziky Jiří Šperka a Pavel Souček zkoumají elektrické výboje. Přidáním uhlovodíkového plynu do výboje vznikají mikroskopické nanočástice, považované za materiál budoucnosti. Studenti navíc dostali jedinečný nápad - vystavit výboj několikanásobnému přetížení a zjistit, co to s ním udělá. „Zkoumání tohoto typu výboje při vyšší gravitaci je naše nová myšlenka, kterou ocenila Evropská kosmická agentura,“ vysvětlil před časem doktorand Jiří Šperka. A tak se vědci dostali až do nizozemského Noordwijku.
Evropská obdoba NASA dala brněnskému týmu výjimečnou příležitost otestovat přístroj ve speciální centrifuze a zjistit, jestli přetížení neumožní vyrobit delší nebo pevnější nanovlákna. „Zatím se nám potvrdila hypotéza o tom, že výboj se bude za vysoké gravitace chovat jinak. Jak se mění vlastnosti materiálů, budeme vědět až po analýzách,“ řekl Vít Kudrle z Centra pro plazmové a nanotechnologické úpravy Masarykovy univerzity. Pokud by se předpoklad vědců potvrdil, mohl by jejich vynález najít své využití v technice. Mladí fyzici ale mají i smělejší vize. „Tyto superlehké trubky bychom mohli splést v lano, které by mohlo sloužit jako základ výtahu do vesmíru,“ uvedl Pavel Souček.
Mladí vědci hovoří o svém objevu (zdroj: ČT24)
Jako první český tým mohli dva doktorandi a garant projektu celý týden experimentovat na zařízení, které dokáže nasimulovat až dvacetinásobně vyšší přitažlivost, než je na Zemi. „Experiment dopadl nad očekávání dobře. Nejenom, že naše aparatura vydržela, ale zároveň se nám podařilo provést všechny experimenty, které jsme plánovali, a dokonce i některé nad plán,“ řekl Šperka. Původně měli mladí vědci v plánu zkoumat vzorky při simulaci pěti až desetinásobku zemské přitažlivosti. „Nakonec jsme šli až na 18 G, což byl limit naší i jejich aparatury,“ potvrdil Kudrle.
- Byla to jedinečná příležitost, chválí si Pavel Souček zdroj: ČT Brno
- Je to naše nová myšlenka, říká doktorand Jiří Šperka zdroj: ČT Brno
Z Nizozemí s sebou vědci přivezli 7 vzorků. Po praktických experimentech je teď čekají měsíce zkoumání a příprav k publikaci jejich objevu. Prvním úspěchem ale podle nich byl už samotný experiment. „Zaprvé, když se nám vůbec podařilo zapálit výboj ve vyšší gravitaci, a on hořel jiným způsobem, než za normálních laboratorních podmínek, což bylo dokonce vidět pouhým okem. A druhá věc, když se nám za těchto podmínek podařilo připravit uhlíkový nanomateriál,“ vysvětlil Kudrle.
Evropská kosmická agentura umožní každý rok jen několika málo týmům, aby své experimenty provedly právě na jejích přístrojích. „Jejich přístroje nejmodernější a největší, jaké můžete v Evropě najít. Možnost vyzkoušet si prostředí vyšších gravitací je pro naše studium jedinečná, naskytne se jednou, dvakrát v životě,“ chválil si Souček. „Byli jsme například navštívit i středisko, kde se testují družice… opravdu klobouk dolů před evropským výzkumem,“ uzavřel Šperka.
Evropská kosmická agentura
Evropská kosmická agentura (krátce ESA z anglického European Space Agency) je mezinárodní mezivládní organizací pro rozvoj kosmického výzkumu a kosmických technologií a jejich aplikací. Agentura byla zřízena v roce 1975. Vystupuje jako rovnocenný partner jiných významných kosmických agentur, jako jsou americká NASA, japonská JAXA, indické, ruské a další agentury. V současné době je plnoprávnými členy ESA 18 evropských států, včetně České republiky.
Ústředí ESA sídlí v Paříži, v jejím čele stojí generální ředitel, dnes Jean-Jacques Dordain z Francie. Agentura provozuje pět výzkumných středisek – v Nizozemí, německém Darmstadtu, italském Frascati, v Kolíně nad Rýnem a ve Španělsku. Každé centrum má specifické výzkumné nebo kapacitní zaměření, středisko v nizozemském Noordwijku se zaměřuje na kosmickou fyziku a astronomii, mikrogravitaci, telekomunikaci a pozorování Země. Své významné místo v rámci ESA má i Česká republika, od letoška v Praze sídlí ústředí Evropské kosmické agentury pro program Galileo. Metropole se tak stane centrem satelitní navigace v Evropě.
Zdroj: Česká kosmická kancelář