Brno – Světový unikát funkcionalistické architektury už rok ukazuje svoji krásu nejen českým, ale také zahraničním návštěvníkům. Už teď je jasné, že opravenou vilu navštívil téměř třikrát vyšší počet zájemců oproti letům před opravou. Láká prohlídkami, ale také doprovodnými programy. A svatba ve vile? Není problém.
Zájem návštěvníků o vilu Tugendhat neupadá ani po roce
„Letošní návštěvností 45 tisíc lidí jsme se dostali na strop,“ sdělila vedoucí vily Iveta Černá. A to jsou čísla, o kterých si správci vily před opravením památky mohli nechat jenom zdát. Oproti roku 2009 vzrostl zájem o prohlídky téměř trojnásobně. Bez rezervace s několikatýdenním předstihem se lidé do vily nedostanou. Víkendy jsou zamluvené až do června a poslední rezervace je dokonce na 13. prosince.
Prozíravé byly i dcery pana Studénky, které daly svému otci prohlídku k narozeninám. „Je velmi zajímavé porovnat, co se stavělo tehdy a co se staví dneska,“ podělil se s dojmy ze svého dárku Jan Studénka.
Prohlídkami ale využívání vily Tugendhat nekončí. Už tradičně se vila jednou za čas promění také na kino. Po vstupenkách na úvodní film Kristián se zaprášilo stejně rychle jako po těch na jednotlivé prohlídky. Vila Tugendhat ale nabývá i dalších podob, například koncertního sálu. „Pravidelně pořádáme koncerty klasické hudby nebo programy pro děti. Uskutečnili jsme také pozorování hvězd společně s brněnskou hvězdárnou,“ přiblížila život ve vile Černá.
Novinky v podobě speciálních návleků
Po otevření vily správci naráží na drobné problémy, na které při samotné rekonstrukci nepřišli. Museli například vyřešit, jak chránit podlahu před nečistotami z obuvi návštěvníků. Návleky, které známe z lékařských ordinací, jsou ve vile minulostí. Podrážku návštěvníka teď zabalí speciální stroj, který mu „zalaminuje“ nohu do plastového obalu.
Prohlídky v zimních měsících budou chudší o procházku zahradou. „Cestičky na zahradě jsou totiž z materiálu, který nemůžeme uchránit před ledovkou,“ dodala vedoucí vily Černá. Právě zahradu v zimních měsících hojně využívaly děti Tugendhatových, které z kopce sáňkovaly dolů na další pozemek, který patřil jejich prarodičům. Více o historii památky, ale také o pohnutém osudu rodiny Tugendhatových se návštěvníci dozví v technickém podlaží vily, kde se nachází návštěvnické centrum.
Jaké okruhy vila nabízí?
Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras: standardní hodinový okruh (za 300 korun) se soustředí výhradně na obytné prostory vily, devadesátiminutový technický okruh (za 350 korun) tuto prohlídku rozšiřuje například o fotokomoru, prádelnu, kotelnu nebo trezor na kožichy.
V květnu se vila na týden uzavře
Asi čtyřicet procent návštěvníků tvoří cizinci, nejčastěji jsou to Američané, Němci, Rakušané a Španělé. Raritou jsou ale i turisté z Uruguaye. Jen na vstupném tu návštěvníci za poslední rok nechali asi patnáct milionů korun.
Turisté musí počítat s pravidelnou údržbou vily. V druhé půlce května se funkcionalistický skvost pro návštěvníky na týden uzavře, aby zde restaurátoři mohli provést nutnou údržbu. Práce se budou soustředit především na zvlněné linoleum, úpravu zahrady a odstranění vlasových trhlin v omítkách.
Každý kousek vily Tugendhat je unikát. Danielle Hammer Tugendhatová na obnovu vily v uplynulých měsících dohlížela. Nikoliv jako majitelka, ale jako odborník. Byla součástí mezinárodního týmu, který domu navracel jeho předválečného ducha. Ona sama pak tímto způsobem chtěla podle svých slov splatit dluh svým rodičům – Gretě a Fritzovi Tugendhatovým. Kousek po kousku… Znáte unikáty vily i Vy?
Co je ve vile k vidění?
Jídelní stůl
Stůl z chromované oceli stojí ve středu jídelního koutu. Jeho dřevěná deska o průměru 160 centimetrů byla původně z černé leštěné hrušky.
Makasarová stěna
Kruhová stěna z ebenové dýhy původně dominovala v celém hlavním prostoru. Použitá dýha byla vytěžená v oblasti Makassar na ostrově Celebes. Stěna má za sebou pohnutou historii. Původní dřevěný artefakt Němci za druhé světové války odvezli. Odborníci ho po desetiletí považovali za ztracený a ve vile restaurátoři vyrobili kopii. Části originálu makasarové stěny objevil brněnský historik umění Miroslav Ambroz. Posledních byly panely z exotického dřeva v menze brněnské právnické fakulty – jako dřevěné obložení stěn.
Onyxová stěna
Zcela výjimečným kamenným dekorativním a zároveň funkčním prvkem v interiéru vily je takzvaná onyxová příčka. Medově žlutá hornina s bílou kresbou byla vytěžena v pohoří Atlas v tehdejším francouzském Maroku v severní Africe. V zimních slunných dnech vyniká onyx zvláštní schopností – určitá místa na zadní straně stěny rudě září, jsou-li zepředu prosvícena zapadajícím sluncem.
Socha
Jediným uměleckým dílem v interiéru byla plastika dívčího torza od Wilhelma Lehmbrucka z roku 1913. Po konzultaci s architektem Miesem byla vybrána namísto původně zamýšlené sochy od Aristida Maillola a Tugendhatovi si ji velmi oblíbili.
Lehátko
Známé červené lehátko je vyrobeno z chromované trubkové oceli a má hedvábný potah.
Křeslo Barcelona
Chromované ocelové prvky zelených křesel jsou čalouněny prošitou kůží.
Zasklená terasa
Hlavní obývací prostor vily je po celé straně směrem do zahrady prosklený. Zasklená terasa nabízela původním majitelův výhled do zeleně i pohled na část Brna. O původní skla přišla vila už v roce 1944, když je po náletu na Brno tlaková vlna okna vyrazila. Přežilo jen jediné, které bylo v době náletu zasunuté v ocelovém pouzdře. V září loňského roku se do vily vrátily repliky původních skel. Přicestovaly od výrobce až z Belgie a do vily se nakonec instalovaly nadvakrát – první dodávka skel cestou praskla.