Zlín - Odpůrce nové koalice sociálních demokratů a komunistů ve Zlínském kraji netrápí jen volební výsledek a koaliční dohoda, která je podle nich hanbou celého regionu. Museli si znovu připomenout minulost některých představitelů Zlínského kraje. Na novou pozici radního se z řadového zastupitele například „propracoval“ Jaroslav Kučera (KSČM), který je ve spisech veden jako agent Státní bezpečnosti pod krycím jménem „Karel“. Jiný, nově zvolený radní a zároveň první náměstek zlínského hejtmana Jaroslav Drozd (ČSSD) se pro změnu ve svém životopisu nezmínil, že byl od sedmdesátých let členem KSČ.
Radní zlínského hejtmana se zpovídá z možné spolupráce s StB
Oba přitom mají na otázku, proč svoji minulost zamlčují, své odpovědi. Kučera tvrdí, že si to na něj StB vymyslela a že spolupracoval jako někdejší pracovník Tesly Rožnov pouze s hospodářskou kriminálkou.
Drozd zase říká, že na tom nezáleží. „Nepovažoval jsem za důležité to zveřejňovat. Je podstatné, co dělám dnes,“ mínil. Sám je navíc veden ve svazcích StB. Ale pouze jako důvěrník, což je člověk, který se ke spolupráci s StB nezavázal, a ani nemusel vědět, že je státní bezpečností využíván či tipován jako možný budoucí spolupracovník. StB chtěla podle dostupných dokumentů ze svazku s krycím jménem „Sláva“ dnešního náměstka zlákat do svých řad v roce 1989. Pracoval v někdejším státním podniku Ton v Bytřici pod Hostýnem a pro StB byl rozhodně „zajímavý“.
Kučera o svém spisu ví už celé čtyři roky, kdy se stal krajským zastupitelem a kdy na něj jeho minulost „vytáhli“ zlínští novináři. Tehdy si prý spis z archivu vyžádal. Zná jej podle svých slov nazpaměť. „Nikde nenajdete můj podpis, nikdy jsem vědomě s nikým od StB nespolupracoval,“ prohlásil dnes jednoznačně Kučera, který se ale nijak, stejně jako mnoho dalších lidí, proti vedení spisu soudně nikdy nebránil.
„Jsou to dokumenty, které jsou vyloženě snůškou informací o mých služebních cestách z fabriky a o kontaktech s hospodářskou kriminálkou, se kterou jsem se musel scházet jako výrobní náměstek Tesly. Nejsou tam žádné důkazy, které by dokládaly moji jasnou spolupráci. Jsou to jen zápisy někoho o mně. Pokud by tam skutečně byly falšované zápisy o tom, že jsem něco říkal nebo dělal, pak bych se na soud obrátil,“ trval na svém Kučera i po řadě námitek redaktora ČT. „Mám velice čisté svědomí. Kdybych ho neměl, tak bych nevykonával veřejnou funkci,“ dodal Kučera.
Kučerovo vysvětlení údajné spolupráce s StB v 80. letech (zdroj: ČT24)
Záznamy ve spisu Státní bezpečnosti říkají ale něco jiného. Tedy alespoň ty, co se dochovaly. Podle Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů totiž spis rozhodně není úplný. „Původně měl sto stran, teď má dvacet. Ty nejdůležitější záznamy tam bohužel nejsou,“ zhodnotil úroveň záznamu historik Blažek. Kde mohl zbytek záznamu skončit a kdy, už se nedá zjistit.
Faktem je, že u takzvaného „vázacího aktu“ Kučery nebyl v červnu 1988 pouze Leo Juroška, který se s Kučerou scházel, ale také náčelník jednoho z odborů správy StB Ostrava Vladimír Kaska. Jasně se v něm přitom píše: …Dne 1. 6. 1988 v 17 hodin v prostorách hotelu APOLLO ve Valašském Meziříčí byl proveden vázací akt s Ing. Jaroslavem Kučerou, krycí název „Karel“… Vzhledem ke skutečnosti, že vázací akt byl uskutečněn po pracovní době, nebylo zapotřebí vytvoření legendy pro nepřítomnost jmenovaného na pracovišti. Rovněž tak nebylo třeba legendy pro jeho opožděný návrat domů, neboť tento vzhledem k jeho zastávané pracovní funkci přichází domů později zcela běžně…
Ve spisu „Karel“ je toho přitom mnohem více. Obsahuje účtenky za setkání s Kučerou v restauraci Horal v Rožnově pod Radhoštěm, restauraci Zavadilka nebo Vojenka nebo také popis toho, jak se jej podařilo naverbovat. Detailní popis jeho chování ukazoval na jeho velký estébácký potenciál. Cenila se jeho schopnost navazovat společenské kontakty a jeho autorita.
Vybrané části ze spisu StB s krycím názvem „Karel“
… V průběhu celého vázacího aktu se TS choval zcela klidně a přirozeně. Na položené otázky odpovídal konkrétně a zcela otevřeně. K otázkám konspirace styků TS uvedl, že tyto považuje za samozřejmé a bude je akceptovat. V této oblasti byl upozorněn, že své kontakty na pracovníky čs. kontrarozvědky musí utajovat i před dalšími pracovníky bezpečnosti. Bylo provedeno seznámení TS se základními zásadami konspirace styku i spojení. Byl dohodnut způsob spojení… Spolupracovník na samotný vázací akt reagoval zcela normálně a neprojevoval známky nervozity. Považoval to za zcela samozřejmé opatření čs. kontrarozvědky… Tajný spolupracovník bude nadále řízen starším referentem 2. oddělení III. odboru S - StB ppor. Leo Juroškou…
… Od roku 1974 je KTS členem KSČ, kdy před tímto byl aktivním členem SSM. Kromě tohoto je členem ROH, SČSP a VTS… V rámci prováděných prověrek nebylo k osobě kandidáta získáno negativních poznatků, kdy tento je zastáncem politiky strany a s náboženskou otázkou je plně vyrovnán. Provedenými lustracemi jeho rodinných příslušníků byl získán poznatek k osobě jeho otce, který byl v letech 1953 a 1954 stíhán pro trestné činy hospodářského charakteru. K bratrovi bylo zjištěno, že tento je zájmovou osobou 3. oddělení III. odboru S - StB Ostrava…
… V případě schválení a úspěšného provedení verbovky bude KTS využíván v objektu k. p. TESLA Rožnov pod Radhoštěm, a to do oblasti vztahů na KS firmy s ohledem na skutečnosti, že tento vyjíždí k jednání v rámci ČSSR. Kandidát má rovněž tak dobré kontakty na další osoby – pracovníky podniku i GŘ, kteří rovněž vyjíždějí do zahraničí, jedná s vízovými cizinci na území republiky…
Jaroslav Kučera měl donášet na spolupracovníky z Tesly, kteří jezdili do takzvaných kapitalistických států. S tímto svým úkolem podle spisu ochotně souhlasil. Úkoly dostával od pražské správy kontrarozvědky. Osvědčil se, protože vždy (opět podle spisu) podával vyčerpávající informace.
Kučerovi straničtí kolegové si ze záznamů StB nic nedělají. „Říkal, že agentem StB nikdy nebyl, a já mu věřím. Na 'kdyby' se nehraje, všechno jsou to jenom spekulace. Já posuzuju člověka podle toho, jaký je, jak přemýšlí do budoucnosti,“ komentoval situaci náměstek zlínského hejtmana Ivan Mařák (KSČM).
Jestli informace o záznamech ve spisech StB budou mít vliv na další fungování koalice, bude čistě politickou záležitostí. Lustrační zákon se na volené funkce radních a zastupitelů nevztahuje.
Podle zákona by lidé s pozitivní lustrací neměli pracovat v následujících volených nebo jmenovaných pozicích:
- v orgánech státní správy nebo v Kanceláři prezidenta České republiky;
- v národní armádě;
- v kanceláři Ústavního soudu nebo v kanceláři Nejvyššího soudu ČR, u Nejvyššího správního soudu;
- ve veřejnoprávních médiích a ČTK;
- ve státních podnicích, státních peněžních ústavech nebo státních organizacích;
- v úřadech územně samosprávných celků, pokud se nestanoví jinak.
Podobný problém se řešil na plzeňské radnici v roce 2007. Tam se stal radním Miroslav Charvát (ODS), který byl agentem komunistické Státní bezpečnosti pod krycím jménem „Leoš“. Z postu radního jej ale „vyštípali“ spolustraníci poté, co mu jeho agentskou minulost potvrdil soud. Zastupitelem přesto zůstal až do konce svého volebního období.