Koukolík: Mít svobodnou vůli je rizikové podnikání. A bolí to

Praha - Nemine týden, abych se při pohledu na tkáň nesetkal s něčím novým, vzrušujícím, říká i po 47 letech praxe neuropatolog František Koukolík. Rozumíme našemu mozku, nejsložitější známé struktuře vesmíru? Jak moc naše jednání ovlivňuje dědičnost a máme svobodnou vůli?

Lidský mozek je mnohokrát složitější než nejlepší počítač. Umělá inteligence umí porazit velmistry v šachu, ale neumí moc dobře chytit míček. Chytit míček nebo kráčet po schodech je totiž extrémně složité. „Je jednodušší vytvořit autopilota, který poletí na Mars, než robota schopného samostatného pohybu, který by v našem prostředí vydržel déle než hodinu a do něčeho se nezamotal,“ řekl neuropatolog František Koukolík. 

Poznávání a léčení mozku značně usnadnily nové pokroky v diagnostice. „Napřed se operovalo podle klinického nálezu, což bylo značně hrubé. Pak se objevila angiografie, která už zobrazila cévy, a my jsme diagnostikovali pomocí nich. Obrovským milníkem bylo CTčko a magnetická rezonance. Za oba tyto objevy padla Nobelova cena,“ popisuje Vladimír Beneš z neurochirurgické kliniky ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Neuroprotézy pomohou jen na chvíli

Ztracené funkce mozku se člověk snaží nahradit víc než 30 let. Neuroprotézy, tedy implantáty, které umožňují slepým vidět, hluchým slyšet a chromým chodit, už nejsou jenom fantazií spisovatelů futuristických románů. Přesto ani nejnovější technologie neumí mozek nahradit. „Jeden neuron zapne jedno svalové vlákno a dokáže pohyb udělat zcela přesně. Ve chvíli, kdy to jde přes nějaký počítač, už stimulace není zdaleka tak přesná a svým způsobem je hromadná, takže pár kroků pro paraplegika s těmito stimulátory je tak ohromný energetický výdej, že de facto to není užitečný pohyb. Pomůže jen na chviličku, pak je člověk naprosto vyčerpaný,“ uvedl Koukolík. 

Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)

Vědci očekávají průlomové objevy

Vědci se také pokoušejí číst myšlenky. Nervový systém totiž přemění slova na elektrický signál, který lze zachytit. „Na to, aby to dokázalo číst myšlenky, jsme ale zatím daleko,“ řekl Beneš. „Fungování mozku lze popsat na řadě úrovní. Genetické, molekulární, buněčné. Na všech těchto úrovních víme mnoho, ale nepochybně očekáváme zásadní, průlomové objevy na všech těchto úrovních,“ řekl Koukolík.

Zajímavosti související s mozkem

  • mozek váží asi 2 procenta celkové tělesné hmotnosti
  • mozek využívá 20 procent veškerého kyslíku a kalorií v těle
  • po dosažení 35 let člověk denně ztrácí asi 7 000 mozkových buněk
Mozek
Zdroj: ČT24

Čím větší, tím chytřejší neplatí

Čím větší, tím chytřejší neplatí. Mužský mozek je v průměru o 200 gramů těžší než ženský. Ale například mozek Alberta Einsteina vážil 1 230 gramů, tedy méně než průměrný mozek, zase měl ale o 15 procent větší tu část, která je zodpovědná za matematické myšlení. 

Existuje něco jako svobodná vůle? „V současnosti věda odpověděla docela slušně - svobodná vůle podle toho, co vím, iluzí není. Otázka, zda máme, či nemáme svobodnou vůli, je položená špatně. Otázkou je, kolik jí máme,“ uvedl Koukolík. Snížení svobodné vůle lze docílit například zhloupnutím. „To se dá udělat například promyšleně, když se člověk brání přílivu informací. Nebo se stane obětí propagandy.“

František Koukolík, neuropatolog: 

„Víc svobodné vůle je rizikovým podnikáním. Je potřeba se naučit kriticky myslet a pracovat s informacemi. To dá práci. A bolí to. Dá se prohloubit cvikem, už od předškolního věku. Například umenšit objem šprtání a naučit děti myslet.“

Do šesti měsíců je dítě schopno naučit se jakýkoliv jazyk na světě

Zhruba do šesti měsíců je schopno jakékoliv dítě se naučit jakýkoliv jazyk na světě. Různé děti, různý počet jazyků, záleží na tom, čím na ně mluví matka. Od šestého měsíce se stávají děti jazykovými specialisty a začínají filtrovat to, co do jejich jazyka nepatří. Bilinguality a trilinguality možné jsou. „Jestliže se rodiny snaží mít vícejazyčné dítě, pak je velmi důležité, aby jeden člověk komunikoval v jednom jazyce. Pokud matka jazyky střídá, je to velká chyba,“ upozornil Koukolík. 

Kdo si uvědomuje sám sebe?

Který tvor mimo člověka si dokáže uvědomit sám sebe? „Značné míry sebeuvědomování jsou schopni prokazatelně šimpanzi, orangutani, delfíni, některé druhy havranů a nejméně čtyři straky, protože tolik jich měli v Německu v jednom ústavu, kde s nimi experimentovali,“ uzavřel Koukolík.

Vydáno pod