Legendární podvodník – neváhal prodat Karlštejn ani vydat český Mein Kampf

Praha - Unikátní spojení charakterově pokřiveného muže i vynalézavého bonvivána – Josef Jelínek, přezdívaný Harry, byl jeden z nejslavnějších podvodníků, jehož „umění“ si všímali i lidé v zahraničí. Při cestě za finančním úspěchem využíval přesvědčivosti, elegantního vystupování a především – důvěřivosti ostatních. Jeho nejznámějším příběhem je domnělý podvod na bohatém podnikateli z USA, před kterým měl Harry, vydávající se za hradního pána, úspěšně prodat Karlštejn. Reportér Stanislav Motl se kromě toho v pořadu Stopy, fakta, tajemství podrobněji zabýval i pozdějším osudem Harryho Jelínka – jako dobového propagátora nacistických myšlenek nebo světoběžníka s pověstí slavného umělce.

Ke schopnosti obratné manipulace bez ohledu na místo jednání Jelínkovi pomohla znalost jazyků. V mládí se naučil anglicky, německy i francouzsky, jinak ale před studiem dával přednost spíše nezávaznému užívání peněz svých rodičů. Díky schopnostem a kontaktům otce, váženého doktora, mohl začít studovat medicínu. Po čtyřech letech ale dal přednost světu drahých restaurací a nočních barů.

Jeho otec se proto rozhodl Jelínkův společenský život dál nedotovat a mladý nedostudovaný medik si našel náhradu v podobě bohaté milenky. Z jejích peněz si otevřel obchod se starožitnostmi a uměleckými předměty. Většinu jeho zboží ale tvořily padělky nebo nakradený inventář z jihočeských kostelů a kaplí.

Harry Jelínek na meziválečné fotografii
Zdroj: ČT24

Důvěřivým zájemcům stačilo zinscenované divadlo

Vrcholem Jelínkových podvodů se ale měla stát obratná kamufláž s využitím hradu Karlštejn. Neuvěřitelný příběh je podle některých badatelů pouze dalším Jelínkovým výmyslem, jiní znalci ale říkají, že k prodeji opravdu došlo. Harry prý podplatil karlštejnského kastelána a zorganizoval na hradě velkolepou slavnost. Najal si k tomu německé komparzisty v honosných kostýmech a nechával se před obchodníky oslovovat šlechtickým tituly. Manželskému páru z USA nakonec kývl na nabídku koupě. „On měl vychování, měl vystupování. Byl zkrátka takový, že mu lidé věřili,“ vzpomínala v dřívějším rozhovoru pamětnice Helena Fantová.

Podle dobových dokumentů bylo během let 1928 až 1937 na Harryho Jelínka podáno 501 žalob pro podvody, ať už většího nebo menšího rozsahu. Přesto nebyl ani jednou odsouzen či uvězněn. Sebevědomého bonvivána proto v roce 1938 napadl další smělý plán – jistému Američanovi prodat tramvajovou linku číslo 1. Vydávající se za zástupce majitele tramvajové linky ukázal svému společníkovi při projížďce Prahou, jak cestující ochotně platí jízdné. Za přednostní právo na soupravu jakožto „lukrativní“ zdroj peněz tak inkasoval 4 000 dolarů.

Harry Jelínek našel při okupaci uplatnění jako vydavatel
Zdroj: ČT24

Po nástupu nacistické okupační správy začal rychle hledat výhody nového režimu a našel je v propagaci oficiální ideologie. Díky sňatku s dcerou pražského nakladatele se stal podílníkem v Evropském nakladatelství, které vydávalo pronacistické knihy a časopisy. Jedním z nich byl i otevřeně antisemitský list Znova. Harry Jelínek získal kontakty v nejvyšších kruzích gestapa a zejména německé bezpečnostní služby SD. „Pak se ale dopustil jedné osudové chyby, když se rozhodl, že vydá Mein Kampf v češtině, což je proti německým zásadám. Mein Kampf mohl být pouze německy. Tím začal jeho sestup,“ uvedl historik a badatel Pavel Toufar.

Jelínek stranil těm českým podnikatelům, kteří zabírali židovský majetek a arizovali jednotlivé firmy. S gustem také skandalizoval nepohodlné spisovatele, umělce či novináře - jako například Karla Čapka a Egona Ervína Kische.

Po válce Harry Jelínek zmizel do zahraničí, zatímco v Čechách ho kriminalisté zařadili na seznam nacistických zločinců. Jak se později ukázalo, Jelínek se přesunul do Itálie, kde ihned začal budovat vlivné konexe. Důvěřivým osobám z umělecké oblasti přesvědčivě tvrdil, že je světoznámý malíř. Vydával se mimo jiné za žáka Alfonse Muchy. Stýkal se například s kardinálem Alfredem Ottavianim, který koncem šedesátých let patřil k nejvýznamnějším představitelům Vatikánu. „Spíš bych to přičítal tomu, že byl velmi společenský, velmi šikovný, že si dokázal opatřit přízeň lidí, kteří v té době něco znamenali a kteří mu dodávali na důležitosti,“ zmínil tehdejší student a účastník několika společných setkání Ilja Burian. Nejslavnější český podvodník zemřel v roce 1986 ve věku 81 let.