Kyjovští si připomněli sedmdesát let od deportace Židů

Kyjov - Na den přesně před sedmdesáti lety začala deportace kyjovských Židů do koncentračních táborů. První vlaky mířily do ghetta zřízeného v bývalé pevnosti Terezín. Odtud pak poslední kroky uvězněných vedly do transportů směr Osvětim a německých táborů na západě. Dnešní pietní vzpomínková akce nabídla i besedu se dvěma posledními žijícími pamětníky.

„V Kyjově nezůstalo z židovské tematiky vůbec nic, zůstali jen mrtví na hřbitově, a i ten hřbitov je v dezolátním stavu,“ říká Věra Weberová, které bylo v době deportace 9 let. Spolu s ostatními byla v lednu 1943 převezena do Terezína. Řada jejich blízkých z Terezína zamířila na svoji poslední cestu do Osvětimi.

„Vzpomínám si na své kamarádky, které odcházely do Polska. Já jsem zůstala v Terezíně. Volala jsem na ně, aby mi tam držely místo, protože jsem chtěla být s nimi. Po válce jsem zjistila, co by tam na mě čekalo,“ trpce vzpomíná pamětnice Weberová. Sama v bývalé terezínské věznici zůstala až do května 1945. Po vypuknutí tyfové epidemie společně s matkou uprchla ke svým známým nedaleko Terezína.

Zpět se po válce do Kyjova vrátilo jen dvacet odsunutých Židů

Druhým žijícím pamětníkem, který dnes vystoupil v rámci pietního aktu v Kyjově, je Richard Müller, jenž na výroční vzpomínkovou akci přijel až z Prahy. „Do dvaceti let svého života jsem měl štěstí. Přijel jsem do Terezína a musel jsem jít do práce. Dostal jsem tam i zápal plic,“ odpovídá při otázce na své mládí Müller.

Leden 1943 znamenal odsun 2 837 obyvatel Kyjova, Hodonína a přilehlých obcí. Vlaky, které je již nikdy neměly přivézt zpět, vyjížděly z nádraží v Uherském Brodu. Hned v prvním transportu odjelo na pět set židovských obyvatel z dnes již neexistující židovské čtvrti Kyjova. Zpět se vrátilo jen dvacet z nich. Dnes už žijí jen poslední dva pamětníci.

Odpolední pietní akt uctění obětí holokaustu se odehrál v areálu kyjovské nemocnice, právě zde se nachází pomník padlých. V těchto místech byl také původní židovský hřbitov, jenž zanikl v roce 1963. Jihomoravský kraj se už před čtyřmi lety zavázal hřbitov obnovit, skutečných činů se zatím Kyjov nedočkal.

Vzpomínat budou i v Hodoníně

Při příležitosti dnešního výročí odsunu židovských obyvatel připravuje i Hodonín třídenní vzpomínkovou akci. Od 5. do 7. února se mohou zájemci přijít podívat taktéž na výstavu dobových fotografií a dokumentů do evropského sálu na Národní třídě. Dopolední odborné přednášky a besedy v 10:00 vystřídají vystoupení se zpěvem hebrejských písní. Výstava je přístupná vždy od 9:00 do 16:30. Vstupné na akce je zdarma.

Součástí vzpomínkové akce byla i beseda s pamětníky, kteří přišli studentům kyjovské základní školy připomenout zážitky z tohoto transportu. Celá vzpomínková akce je doplněna také o výstavu dobových dokumentů a fotografií v radniční galerii. Návštěvníci se mohou rovněž podívat na řadu maleb kyjovských umělců, kteří se inspirovali dřívější podobou zaniklé židovské čtvrtě, jež se nacházela u náměstí za radnicí.

„Za první světové války přišlo do města na 6 tisíc haličských Židů, za Kyjovem byl proto postavený uprchlický tábor,“ upozorňuje vedoucí vlastivědného muzea v Kyjově Blanka Pokorná. Poslední domy židovské obce byly zbourány v roce 1967, především pro svůj špatný technický stav. „Už v roce 1605 tu stála synagoga. Židovská obec měla do roku 1919 i vlastní samosprávu,“ podotýká k samostatnosti obce Pokorná. Synagoga byla zničena oddíly SA v roce 1943.

Vydáno pod