Poličná/Krhová (Valašskomeziříčsko) – Historicky první starosty dnes večer zvolili zastupitelé Poličné a Krhové. Nové obce získaly samostatnost letos 1. ledna, kdy se odtrhly od Valašského Meziříčí. Před oběma vesnicemi teď leží řada dalších povinností souvisejících s nezávislostí.
Zastupitelé Poličné a Krhové zvolili historicky první starosty
Poličnou povede současný zastupitel Vladimír Místecký (KSČM), jeden ze stoupenců odtržení. Do čela Krhové se postaví Sylva Kristková, která podobně jako Místecký o samostatnost bojovala. Zastupitelé obou obcí navíc obsadili výbory a komise obce.
V Poličné plánují, že znovu založí jednotku dobrovolných hasičů, která má v obci stoletou tradici. I v Krhové chtějí v budoucnu obnovit činnost hasičů, prvořadým cílem je založení základní školy. Ta stávající dosud spadá pod Valašské Meziříčí.
Před oběma obcemi ale aktuálně stojí vyřešení méně příjemných záležitostí – bezmála čtyři tisíce obyvatel si musí kvůli změně trvalého bydliště vyměnit veškeré doklady. Starosta Místecký se chce pokusit domluvit s některými institucemi, zda by úředníci nepřijeli do obce a nezařídili výměnu dokladů alespoň pro starší a méně pohyblivé obyvatele.
Obyvatelé se rozhodli odtrhnout především kvůli zrušení základních škol
Obyvatele obou obcí přivedl k touze po samostatnosti stejný důvod – základní školy. Zastupitelé Valašského Meziříčí zdejší školy bez předchozího varování zrušili, aby zajistili chod školám v centru města.
GALERIE
Za svoji školu se postavily i děti zdroj: ČT24
Vedení města už pak nedokázalo rozhořčení v místních částech zmírnit, výsledky referend o odtržení byly jednoznačné. „Menší obec má větší kontrolu nad obecními financemi a myslím si, že i společenský život bude bohatší,“ podělil se o svůj názor obyvatel Krhové Michal Perutka. Nově nabytou samostatnost ale lidem zpočátku komplikovala také administrativa – třeba výměna občanských, technických nebo zbrojních průkazů.
Školy bývají častou příčinou roztříštění měst
Právě spor o školu byl důvodem odtržení Spešova od Blanska. Město mělo v úmyslu před lety školu zavřít, ale narazilo na odpor Spešovských. Ti se rozhodli pro samostatnost a plánovali, že školu opraví. Nakonec se ale stejně školu nepodařilo zachránit. Děti tak dál musely jezdit do školy v Blansku či do okolních obcí.
Případy rozdělení končily často soudními spory
Blansko versus Spešov
Spešov se od Blanska odtrhl před dvanácti lety. Jenže spolu se samostatností získala nová obec také část blanenských dluhů, konkrétně částku přesahující 800 tisíc korun. Peníze si Blansko vymohlo až v exekuci, to si ale nová obec nenechala líbit a pustila se do soudní bitvy. Krajský soud dal nejdříve za pravdu Blansku, následně ale Nejvyšší správní soud celou věc vrátil k novému projednání. Mimosoudně se obě strany dohodnout nedokázaly. Spor v roce 2009 definitivně ukončil Nejvyšší správní soud, když odmítl kasační stížnost Spešova. Dluh přesahující částku 800 tisíc korun obec definitivně „získala“ spolu se samostatností.
Slavičín versus Bohuslavice nad Vláří
Bohuslavice nad Vláří se od Slavičína odtrhly v roce 2001. Od té doby si nárokují 2,5 milionu korun. Při dělení majetku obec dostala pouze 40 tisíc korun, což považuje za příliš málo. U českých soudů obec neuspěla. Před časem se proto se stížností obrátila na mezinárodní soud ve Štrasburku. Pokud uspěje, Bohuslavice získají nejen požadovanou sumu, ale navíc ještě odškodné. Peníze jim už nebude muset vyplatit Slavičín, ale český stát. Je ale otázkou, zda štrasburský soud stížnost vůbec projedná. Města a obce se na štrasburský soud až na výjimečné případy obracet nemohou.
Slavičín versus Rokytnice
Do stejné situace jako Bohuslavice nad Vláří se dostala také Rokytnice. Ta se odtrhla od Slavičína v roce 2002. Finanční vyrovnání 719 tisíc nepovažuje obec za dostatečné. Podle vlastních odhadů by za podíl z akcií energetických a plynárenských firem měla dostat 5,6 milionu korun. Obec stejně jako Bohuslavice několik sporů prohrála, poté jej převedla na deset obyvatel. Ti se o poloviční sumu stále soudí.
Prostějov versus Držovice
Držovice získaly samostatnost v roce 2007 po 33 letech, kdy spadaly pod Prostějov. I ony měly pocit, že je město při dělení majetku ošidilo. Proto vedení nové obce požádalo Prostějov o vyrovnání ve výši 9,6 milionů. Město nabídlo mimosoudně třikrát méně, což Držovice odmítly.
O případu tak musel rozhodnout soud. Loni v květnu vynesl verdikt, podle něhož Prostějov nemusí Držovicím vyplatit ani korunu. To zaskočilo i advokátku města. „Takovýto výsledek je pro mě opravdu velkým překvapením, i když velice pozitivním,“ řekla advokátka Prostějova Olga Kaplová. První část nároků soud odmítl proto, že na podobný typ vyrovnání zákon nepamatuje, ta druhá byla zase prý formulována příliš pozdě, a proto je už promlčená. Držovice se proti rozsudku odvolaly ke krajskému soudu.
Břeclav versus Ladná
I tam spory o rozdělený majetek dospěly až k soudu. Teprve nedávno se vedení Břeclavi přiklonilo k tomu, že se s Ladnou pokusí vše urovnat smírem.