Kunovice - Tři a půl tisíce let čekala pohřbená dvojice na své objevení. Kostry ženy a muže, kteří pravděpodobně žili v době 1500 let př. n. l., ležely ukryté pod zemí na zahradě rodinného domu v Kunovicích. Podle netypické polohy kosterních nálezů archeologové usuzují, že se patrně jedná o rituální oběti, které by mohly být spojené s tzv. slunečním kultem.
Unikátní archeologický nález: Dvojici rituálně pohřbili před 3 500 lety
Když se Tomáš Čabla rozhodl pro terénní úpravy na zahradě u rodinného domku v Kunovicích, netušil, jaký objev na něj čeká. Asi dva metry pod zemí, ve vrstvě přepálené hlíny, odhalil velmi zachovalé kostry muže a ženy, kteří byli pohřbeni ve specifické poloze, jež naznačuje jejich možný rituální náboženský svazek. Kostra ženy má silně zalomený krk, což by mohlo odkazovat na zlomený vaz.
Tři a půl tisíce let starý archeologický nález oznámil Tomáš Čabla své známé, která pracuje v muzeu. Ukázka kostry se tak dostala až k archeologům Slováckého muzea. Ti nález považují za zcela unikátní. Nejen proto, že se jedná o velmi staré kostry, ale především pro netradiční pozici, v jaké byl pár pohřben.
O unikátnosti nálezu hovoří archeolog Tomáš Chrástek (zdroj: ČT24)
Podle odborníků se jedná o symbolické uložení do hrobu. Kromě kosterních pozůstatků ležel pod zemí také úlomek keramiky, bronzový náramek a menší korálek. Archeologové zatím sbírají finance na nákladnou analýzu radiokarbonovou metodou, která by o obou kostrách prozradila více. Zatím vše nasvědčuje tomu, že muž a žena zemřeli asi v pětadvaceti letech.
Pokud se prokáže souvislost s tzv. slunečním kultem, je možné, že žena mohla symbolizovat kněžku či matku slunce. Pohřbena byla jako při porodu, přičemž její rodidla směřovala k místu, kde o zimním slunovratu vychází slunce. „Muž měl nohy pokrčené a jeho pohled směřoval k místu, kde by mělo vycházet slunce,“ vysvětluje archeolog Slováckého muzea Tomáš Chrástek. Žena tedy mohla reprezentovat sluneční matku, zatímco muž zimní slunovrat.
GALERIE
Mohlo jít o rituální pohřeb zdroj: Archeologické oddělení Slováckého muzea
První návštěvníci Slováckého muzea by mohli spatřit unikátní kosterní nálezy nejdříve za rok. Do té doby je musí prozkoumat antropologové a na své si přijdou i pracovníci konzervátorské dílny. Složit tři a půl tisíce let staré kostry je náročný úkol: „Člověk to musí prostě zkoušet jako puzzle. No a když má nějaké zkušenosti z antropologie, tak je to výhoda,“ popisuje náročný proces skládání koster konzervátor Ondřej Mour.
Podobný nález spojený s rituálním stylizovaným pohřbem je na Moravě ojedinělý. V minulosti se archeologům nedaleko Blučiny na Brněnsku podařilo odhalit hrob s větším počtem kosterních nálezů, ale kosti byly rozlámané, opálené a se zářezy.