Na Zlínsku se zformovala nová výzva, bojuje za evropské dotace pro venkov

Zlín – Starostové menších měst a obcí znovu vytáhli do boje proti nespravedlivému rozdělování peněz. Nelíbí se jim, že evropské dotace v minulých letech hodně čerpaly silné firmy nebo velkoměsta. V takzvané Druhé zlínské výzvě, kterou už podepsalo přes pět stovek lidí napříč republikou, požadují, aby nejméně 65 procent dotací směřovalo do venkovských regionů.

Josef Polčák vyrábí ve své firmě v Újezdu na Zlínsku obuvnická kopyta a další komponenty pro výrobu obuvi. Zaměstnává pět lidí, rád by ale výrobu rozšířil, a vytvořil tak pracovní místa pro dalších pět lidí. Pomohl by tím i regionu, kde podniká – ten trápí vysoká nezaměstnanost. „Rád bych na to získal evropské dotace, ale jejich získání pro mě znamená hodně administrativy a času. Kvůli jedinému razítku bych musel jet do Zlína,“ vysvětlil Polčák důvod, proč se zatím do vyplňování žádostí o dotace nepustil.

Podobně jsou na tom v sousedním Vysokém Poli. Tamní radnice vlastní halu, kterou by radní chtěli za evropské peníze opravit a vytvořit v ní pilu. „Vzniklo by tak několik pracovních míst a snáz bychom tady udrželi lidi, když by měli práci,“ řekl starosta Josef Zicha (STAN). Stejně jako Josefa Polčáka ale radnici odrazuje náročná administrativa.

Starosta Vysokého Pole Josef Zicha (STAN) (zdroj: ČT24)

Proto se starosta Zicha připojil ke Druhé zlínské výzvě, která apeluje na změnu způsobu rozdělování evropských dotací. Její autoři požadují, aby dotace přednostně putovaly do menších obcí a znevýhodněných regionů. „Bohužel pomyslný vlak jednání je již rozjetý a míří velmi silně vstříc velkým hráčům – silným firmám, velkoměstům i ministerstvům. Venkov se zdá být odsunut na boční kolej nebo – s nadsázkou řečeno – na trasu lokálky, které navíc hrozí zrušení,“ tvrdí autoři Druhé zlínské výzvy.

Právě teď totiž vláda vyjednává smlouvu s Evropskou komisí, na jejímž základě se budou v novém rozpočtovém období v letech 2014–2020 vyplácet dotace. „I po všech výkyvech na finančních trzích zřejmě nepůjde o malé peníze, nicméně to bude patrně poslední příležitost získat významné prostředky z fondů EU do naší země,“ píše se ve Druhé zlínské výzvě.

Starostové podepsaní pod výzvou chtějí, aby 65 procent prostředků mířilo na venkov a do menších měst. Svůj podpis už k výzvě připojilo více než pět stovek lidí.

Znění Druhé zlínské výzvy:

My, signatáři Druhé zlínské výzvy, vyzýváme předsedu vlády ČR Petra Nečase, aby při přípravě Dohody o partnerství s Evropskou komisí:

1. Respektoval potřeby regionů ČR a zaručil model nárokového čerpání minimálně 65 % prostředků alokovaných do Integrovaného operačního programu 2014–2020 za účelem vyvážené a efektivní distribuce prostředků EU do území.

2. Zaručil i v ostatních operačních programech a v Programu rozvoje venkova ČR 2014–2020 výrazné zohlednění potřeb venkovských regionů ČR v duchu politiky soudržnosti.

3. Zajistil v co největší míře využití metody komunitně vedeného místního rozvoje – tedy místních akčních skupin ve všech relevantních operačních programech tak, aby došlo k maximálnímu možnému využití potenciálu daného území.

Původní Zlínskou výzvu zformulovali starostové ze Zlínska v roce 2006. Tehdy výzva žádala o změnu rozpočtového určení daní. Výzvu tehdy podepsalo přes 1 500 starostů a starostek z celé České republiky. Naplnění se výzva dočkala letos, kdy začal platit nový zákon o spravedlivějším rozpočtovém určení daní.

Vydáno pod