Ostrava - Vzpomínky Romů, kteří po druhé světové válce přišli za prací do Ostravy a Brna, sbírá Katedra sociologie Masarykovy univerzity v Brně. V projektu „O Leperiben - Paměť romských dělníků“ zaznamenávají životní příběhy přistěhovalců jejich vnuci a vnučky.
Univerzita sbírá vzpomínky Romů prostřednictvím vnuků a vnuček
Ladislav Dudi-Koťo pochází z osmi sourozenců. Koncentrační tábor jej připravil o jednoho bratra, totalitní režim pak o rodinnou kovárnu. Z vesnice na slovensko-ukrajinských hranicích odešel jako náctiletý. Práci si našel v bohumínských drátovnách. Později byl horníkem na čelbě, strojníkem, kotelníkem i skladníkem. Postavil si dům a pracoval až do důchodu. Vzpomínky zaznamenala jeho jedenáctiletá vnučka.
Reportáž Kristíny Kačmarské (zdroj: ČT24)
„Dědeček měl dobrý i zlý život. Nemusel chodit do školy, byl venku, na čerstvém vzduchu, ale zase, ten koncentrační tábor, to dobré nebylo,“ říká Božena Gunarová.
V romských rodinách chce projekt O Leperiben posílit mezigenerační vazby. Vedle toho mapuje, jak se industrializace podepsala na samotných ostravských a brněnských čtvrtích. Projekt má za sebou worskhopy, spousty fotografií a audio nahrávek. Všechny budou uložené v archivu Muzea romské kultury v Brně. Autoři projektu mají jeden sen: zprovoznit on-line aplikaci, díky které by kdokoliv odkudkoliv mohl nahrát a uložit na web příběh svého dědečka nebo babičky.