Sokolov – Zvláštní zkušenost zažívá někdejší disident a organizátor alternativní kultury Tomáš Kábrt ze Sokolovska. V rámci projektů docházel často přednášet do tamních škol, aby se podělil o své zážitky z dob totality. Loni na podzim v Karlovarském kraji vyhráli komunisté a obsadili důležité posty v krajské radě. A pozvánky Kábrtovi postupně přestaly chodit. Zástupci KSČM se podle něho začali zajímat o způsob výuky dějepisu. Důkazem je prý situace na sokolovské Střední technické škole, kde si po jedné z debat stěžoval krajský radní na nevyváženost besedy – a zajímal se o to, zda škola hodlá přizvat i člověka s jiným pohledem na dobu komunismu. O případ se zajímali Reportéři ČT.
Ředitelé už nezvou disidenta do škol – bojí se zásahu z kraje?
Už před 25 lety byl Tomáš Kábrt trnem v oku politiků. Nosil dlouhé vlasy, poslouchal bigbít a na Sokolovsku organizoval ilegální koncerty a výstavy. Ve svých 23 letech patřil k lidem systematicky šikanovaným komunistickou mocí. „My jsme si představovali, že když se nebudeme starat o ten režim, on se nebude starat o nás, ale oni měli takovou vlezlou potřebu mít všechno pod kontrolou,“ říká Kábrt.
V době revoluce měl být jako zástupce občanské veřejnosti přímo vyzdvižen do revolučního parlamentu, což odmítl, stejně jako rychle nabyté kariéry v 90. letech ve vrcholné politice u nás i v zahraničí. Dnes pracuje v sokolovském Domě kultury. Jako pamětník minulého režimu až donedávna vystupoval na školních besedách společnosti Člověk v tísni. V rámci výuky dějepisu před studenty vzpomínal na poslední léta komunistické totality tak, jak je viděl on. Jedním z jeho hlavních témat byly konflikty režimu s mladými lidmi.
- Z archivu Tomáše Kábrta před rokem 1989 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4443/444239.jpg
- Z archivu Tomáše Kábrta před rokem 1989 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4443/444241.jpg
- Z archivu Tomáše Kábrta před rokem 1989 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4443/444240.jpg
- Z archivu Tomáše Kábrta před rokem 1989 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4443/444246.jpg
Tomáše Kábrta školy nejčastěji zvaly při výročích. S mladými posluchači tak besedoval například u připomenutí sametové revoluce nebo převratu v roce 1948. K letošnímu 65. výročí si jej však nikdo nezval. Jde podle něj o důsledek aktivity nového vedení kraje, kde od podzimních voleb získali klíčové posty členové KSČM.
Důkazem je telefonát z kraje, který se ozval loni na podzim po jedné jeho přednášce. Komunisté si tehdy na bývalého disidenta měli stěžovat u ředitele školy. „Potom si mě zavolal pan ředitel a říkal, že mu volali z kraje, co si to prý dovolujeme dělat za besedu, zrovna když vyhráli komunisti krajské volby,“ říká učitelka dějepisu Daniela Synáčková.
Radní se zajímal, zda škola nabídne studentům i „druhý pohled“
Ředitel školy nechtěl zmínit konkrétní osobu, která se na výuku telefonicky dotazovala. Přiznal však, že podobný dotaz na způsob výuky dějin zaznamenal poprvé. Sám Kábrt měl na záležitost jasný názor: „Někomu se zřejmě nelíbilo, že jsem mluvil o komunismu negativně. Já jsem ale o něm mluvil tak, jak jsem ho zažil já.“
Ředitel školy:
„Já jsem pouze potřeboval zjistit, jestli ten dotaz je relevantní tomu, co se tu dělo. V podstatě jsem se dotazoval, o jakou besedu šlo. Ona mi vysvětlila, že to je v rámci projektu Příběhy bezpráví Člověka v tísni. Věci, které jsou. Když jsem se ptal i ostatních kolegů z jiných škol, tak to bylo obvyklé schéma, které probíhalo několik let.“
Za telefonátem stojí náměstek hejtmana a radní pro hospodářství Jaroslav Borka, který byl před listopadem členem krajského výboru KSČ. Zajímalo ho, jestli škola počítá i s účastí komunistického pamětníka. „Já jsem požádal tehdejšího vedoucího odboru, aby se ho jen zeptal, jestli tam měl ještě někoho jiného, nebo jestli počítá, že by tam přišel ještě někdo jiný,“ zmiňuje Borka.
Tomáš Kábrt: „Je to velmi podobné tomu, jako kdybychom vedli se studenty debatu o druhé světové válce a pozvali jako jednoho z debatujících člověka, který přijde popírat holocaust“.
Jaroslav Borka:„Mohl by se třeba obrátit na nás, jestli nemáme někoho v Sokolově, kdo pamatuje ty události a vidí to trošku jinak. Prostě nic víc, nic míň. Protože vnuci, kteří teď jsou ve školách, nebo děti, si to nepamatují. Ale možná že řada jejich dědečků a babiček byla v komunistické straně a mají trošku jiný pohled na ty události.“
Školy už nezvou disidenta na besedy (zdroj: ČT24)