Prezidenti Česka a Slovenska se vzájemně ocenili ve vile Tugendhat

Brno - Ve vile Tugendhat v roce 1992 dohodli tehdejší premiéři České a Slovenské republiky Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozdělení společného státu. Dnes si hlavy nástupnických států vyměnili nejvyšší vyznamenání. V hlavní roli za Českou stranu se do vily vrátil Václav Klaus, Vladimíra Mečiara nahradil Ivan Gašparovič.

Klaus předal slovenskému prezidentovi Řád bílého lva a Gašparovič svému protějšku Řád bílého dvojkříže. Oba politici přitom ještě minulé pondělí popírali, že by k takové výměně nejvyšších státních vyznamenání mělo dojít. „My vnitřně cítíme, že bychom si možná takováto vyznamenání zasloužili,“ podotkl Klaus. „Neuvažoval jsem o tom, že bychom se měli takto nějak ocenit. Ale co se nestalo, může se ještě stát,“ dodal Gašparovič.

Setkání v Brně na poslední chvíli

O setkání obou prezidentů se ve vile dozvěděli teprve v pondělí. Od té doby se začali na návštěvu usilovně připravovat. Nejprve bylo nutné přeložit předem objednané návštěvy, pak drobně upravit interiér. Dění ve vile neutichlo ani v noci. Na místo dorazil ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt, který osobně dohlížel na přípravy. Samotnou návštěvu prezidentů budou navíc provázet zvýšená bezpečnostní opatření.

Dnešní výměna řádů je podle historika Pavla Šimůnka z Vojenského historického ústavu svým způsobem výjimečná. Zákon upravující udělování nejvyšších vyznamenání totiž přímo vymezuje dny, kdy se řády udělují, mezi nimi je jako obvyklý „řádový den“ určen 28. říjen, výročí vzniku samostatného Československa. Mimořádné schůzky a události se neberou v úvahu.

„Není to úplně běžnou praxí, ale vzhledem k nadstandardním vztahům mezi Českem a Slovenskem mi to přijde jako obvyklé a přirozené,“ míní Šimůnek. Nadstandardní vztahy mezi bývalými členy federace deklarovali během svých funkcí jak prezident Klaus, tak prezident Gašparovič. „Je to logický krok,“ dodal historik.

Řád bílého lva se uděluje od roku od roku 1923. Původně byl určen jen zahraničním osobnostem, které se zasloužily o tehdejší Československou republiku. Dnes nejvyšší státní vyznamenání dostávají nejen cizinci, ale také čeští občané. Těm se ale řád pouze propůjčuje, pozůstalí proto musí po smrti oceněného medaili s bílým lvem vrátit. Mezi držiteli nejvyššího stupně jsou například prezidenti George Bush st. a Michail Gorbačov, bývalá britská premiérka Margaret Thacherová nebo Alexandr Dubček a Václav Havel.

Historie slovenského Řádu bílého dvojkříže je mnohem kratší. Sousedé řád o průměru 65 mm, ve kterém je do stříbra vyražen slovenský národní znak, rozdávají od roku 1995. Toto nejvyšší vyznamenání je však striktně určeno pro zahraniční osobnosti. Dostali ho například dánská královna Margrethe II., bývalý generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer či polský prezident Lech Kaczynski.

Iveta Černá o přípravě vily před setkáním (zdroj: ČT24)

Přišli i Klausovi odpůrci

K vile Tugendhat se přes Facebook svolaly desítky lidí. Demonstrativně se otočili zády k prezidentu Václavu Klausovi. Na Facebooku má původ i akce, při níž si lidé před vilou předávali vlastnoručně vyrobená ocenění.

„Nezájem veřejnosti, této jediné věci se Václav Klaus bojí více než homosexualistů, snowboardistů a Václava Havla dohromady. Proto bychom se s ním měli rozloučit, jak se sluší a patří,“ stojí v pozvánce k akci. Lidé by měli po příjezdu prezidenta hromadně otočit zády a dívat se jinam. Akci organizátoři nazvali „falešným a prázdným nerozloučením s Václavem Klausem“.

Vyznamenání, nebo velezrada?

Samotné odcházení Václava Klause ovšem od pondělí zastínila žaloba Senátu pro velezradu. Tu horní komora Parlamentu podala kvůli amnestii, nepodepsání některých mezinárodních smluv nebo otálení při jmenování soudců. „Jestliže hlava státu pohrdá soudem, nerespektuje pravomocné soudní rozhodnutí ani se mu nijak nebrání a prostě nekoná podle něj, každý jiný občan by čelil závažným důsledkům,“ uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Klaus však obvinění označil jako politický záměr očernit jeho prezidentské období.

Den Václav Klaus ukončí posledním velkým rozhovorem pro Českou televizi. ČT1 a ČT24 ho odvysílá ve 21 hodin. Ve čtvrtek, poslední den svého funkčního období, také přednese svůj poslední projev ve funkci prezidenta. Jeho nástupce Miloš Zeman se po inauguraci ujme úřadu v pátek.