Jižní Morava - Lidem na jihu Moravy nehrozí, že by se ze dne na den ocitli bez pitné vody. Přesto, ačkoli si to mnozí z nás neuvědomují, i zdejší zásoby vody podléhají mnoha rizikům. Mezi ty nejakutnější patří zejména odpadní látky z léků nebo desinfekcí, které mohou prosakovat i do pitné vody. Ohrožena tím může být i kohoutková voda, která je v poslední době díky své kvalitě a ceně čím dál oblíbenější na úkor balené.
Světový den vody: Co pijí lidé na jihu Moravy?
Význam Světového dne vody spočívá i v upozorňování na nebezpečí, se kterými se zásoby vody potýkají. Odborníkem na vodu je i brněnský vědec Luděk Bláha z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Upozorňuje hlavně na to, že látky obsažené v odpadní vodě mohou velmi negativně ovlivňovat přírodní prostředí nebo samotnou čistotu vody pitné. „Problémy způsobuje mnoho látek, které jinak považujeme za prospěšné, například léčiva. Ať už se dostanou do přírody s odpadem přímo, nebo po průchodu lidským tělem,“ upozorňuje na nepříliš známou problematiku Bláha.
GALERIE
Vladimír Bracek se svým filtrem na vodu
Jako příklad brněnský ekotoxikolog uvádí antikoncepci. Její výskyt v přírodní vodě je v současnosti asi největším problémem. „Hormony totiž stejně jako na lidi působí i na ryby. Samičkám se potom nevytváří vajíčka a samci se naopak feminizují. Nedochází k rozmnožování a celé populace ryb jsou devastovány,“ říká s tím, že množství antikoncepce vyskytující se například v brněnské Svratce by dovedlo citlivější druhy ryb vyhubit.
V pátek je Světový den vody
Světový den vody byl určen na 22. březen v roce 1993. Důvodem je skutečnost, že na světě více než miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. Propagace agentur a nevládních organizací věnujících se problémům spojeným s vodou je zaměřena na čistotu a ochranu vod a jejich šetření.
Zdroj: Wikipedia
Za další problém považuje antibiotika nebo antibakteriální mýdla. Ty mohou působit v přírodě naprosto opačně - vytvoří podmínky pro vývoj bakteriálních kmenů, které se stanou velmi odolnými.
Různé látky se podle Luďka Bláhy mohou dostat i do vody pitné. „Jednak do té povrchové, jako jsou třeba nádrže. Ty jsou totiž napájeny přívody, do nichž může přitékat nevyčištěná voda z jejich okolí. Druhou možností je prosakování do podpovrchových zdrojů,“ dodává.
Filtry pomáhají, ale je třeba dbát na expirační lhůty
A jak nechtěným látkám v domácí vodě bránit? Jednou z možností jsou různé filtry. U těch by podle Bláhy jejich uživatelé měli být ostražití. „Taková zařízení pomáhají vodu zkvalitnit minimálně chuťově. Sorbent ostraňuje organické látky a meziprodukty vznikající při filtraci. Na počátku života čistí dokonale a výsledkem je až demineralizovaná voda. Posléze se ale na sorbentu rozmnoží bakterie a ty potom mohou produkovat látky rovnou do vody,“ vysvětluje s tím, že rozhodně nedoporučuje používat filtry po expiraci.
Luděk Bláha hovoří o nebezpečí spojeném se znečištěním vody (zdroj: ČT24)
Jeden z takových filtrů si například už před pěti roky do své brněnské prodejny nainstaloval Vladimír Bracek. Používá ji nejen k pacovním účelům ve svém obchodě s akumulátory, ale pije ji i doma. „Je očištěná o škodlivé látky. Je bez jakékoli pachuti, zápachu a například nebývá nahnědlá, jako brněnská voda po deštích,“ vysvětluje pan Bracek, který podle svých slov už jinou vodu, například balenou, nepije.
Lidé si už nekupují balenou vodu, vítězí ta kohoutková
Voda z kohoutku, ať už filtrovaná či nikoli, je i v Brně čím dál populárnější. Ačkoli nechtějí uvést přesné údaje, i představitelé Svazu výrobců nealkoholických nápojů potvrzují, že spotřeba balené vody v PET lahvích začala prudce klesat v roce 2009. Trend potvrzuje i jednatel maloobchodní sítě Brněnka Miloš Škrdlík. „Konkrétně my jsme zaznamenali třicetiprocentní pokles. Podle mého názoru to má několik vysvětlení. Jednak začaly rodiny šetřit,“ vysvětluje Škrlík a odkazuje na fakt, že zatímco litr balené vody stojí přibližně 5 korun, za stejné množství té kohoutkové zaplatí domácnosti jen sedm haléřů. „Navíc si myslím, že Brňané mají k dispozici kvalitní vodu z Víru a březovského prameniště,“ říká Škrlík a dodává, že spotřebitele mohly inspirovat i různé testy potravinářské inspekce, které prokázaly, že balené vody občas neobsahují to, co deklarují na obalu.
Někde jde přesto stále balená voda na odbyt. Jedná se převážně o kanceláře a jiná pracoviště, kam se místo v PET lahvích dodává v mnohem větších barelech. Podle obchodníka s pitnou vodou Jakuba Štursy sice boom skončil už v roce 2008, ale své zákazníky z řad zaměstnavatelů, kteří musí ze zákona zaměstnancům zajistit přísun tekutin, neztratil.