Brno - Soudkyně Okresního soudu v Ostravě Kamila Šrubařová musí opustit justici. Podle kárného senátu není způsobilá vykonávat svou funkci. Důvodem jsou opakovaná kárná řízení a následná ztráta důvěryhodnosti. Je to první podobný případ, kdy se podnětem k přezkoumávání způsobilosti soudce staly opakované kárné prohřešky.
Soudkyně z Ostravy skončí v justici kvůli opakujícím se kárným řízením
Šrubařová u soudu tvrdila, že se jí vedení snaží zbavit a „užalovat“. Hovořila o svévoli, mučení psychologickými metodami a lžích, které budí dojem „brutální objednávky“. Hájila se také značným pracovním vytížením, nyní má prý na starosti asi 600 případů. Soudkyně pracovala v justici 27 let.
Podle zákona je soudce nezpůsobilý vykonávat svou funkci, jestliže byl v posledních pěti letech nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, a to za předpokladu, že tato skutečnost zpochybňuje jeho důvěryhodnost. Dalšími důvody k prohlášení nezpůsobilosti jsou dlouhodobé zdravotní problémy nebo pravomocné odsouzení za některé trestné činy.
Soudkyně z Okresního soudu v Ostravě stála před kárným senátem naposledy loni v listopadu. Senát jí za dva prohřešky na 14 měsíců snížil plat o 30 procent. V jednom civilním sporu prý pominula to, že už vynesla rozsudek, a znovu svolala veřejné jednání. V druhém případě si prý nevšimla toho, že jí soudní podatelna mylně přidělila pracovněprávní spor, který nespadal do její pravomoci. O rok dříve se soudkyně zodpovídala z průtahů, tehdy přišla o 30 procent platu na deset měsíců.
Spravedlnost
Poslední rozhodnutí kárného senátu se Šrubařová neúspěšně pokoušela zvrátit ústavní stížností. Usiluje také o obnovu řízení. Nejvyšší správní soud však už měl na stole další kárnou žalobu na soudkyni. „Z mého pohledu ani to poslední kárné řízení nevedlo k tomu, že by se soudkyně nějak změnila, ba naopak, vedení soudu neustále řeší další a další věci z její agendy,“ uvedl předseda ostravského soudu Roman Pokorný.
Šrubařová se opakovaně hájila tím, že je přetížená, stejně jako většina soudců ostravského soudu. Stěžovala si na nevhodné chování nadřízených a špatné podmínky k práci. Hovořila o takzvaném bossingu, tedy šikaně ze strany vedení soudu. Nadřízení opakovaně nechávali prověřovat její zdravotní stav psychology a psychiatry.