Na Velehradu vyvrcholila národní pouť. Duka stále věří, že v létě přijede i papež

Velehrad - Svatou mší vrcholí od desíti hodin na Velehradě letošní národní pouť. Na mši, kterou slouží olomoucký arcibiskup Jan Graubner, káže i kardinál Dominik Duka. Národní poutě se účastní na šest stovek kněží. Kromě hlavní bohoslužby jsou součástí poutě u příležitosti výročí příchodu věrozvěstů i semináře, koncert nebo divadelní představení. Na letní oslavu výročí Cyrila a Metoděje by mohl dorazit i papež František.

„Scházíme se, ale takto velké setkání je naprosto unikátní a významné. V Česku působí asi osmnáct set kněží a na Velehradě jich je nyní šest stovek,“ uvedl k národní pouti páter Petr Bulvas z olomouckého arcibiskupství. Bulvas také připomněl dosud nejznámnější národní pouť, které se kněží účastnili v roce 1985. Pouť se tehdy konala u příležitosti 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje. Aktuální pouť je potom součástí oslav 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a takzvaného Roku víry.

Národní pouť v roce 1985

Nejznámnější a největší pouť na Velehrad se konala ve středu 10. dubna 1985. Přestože šlo o všední den, účastnilo se jí přes deset tisíc lidí. Kardinál František Tomášek během ní přečetl poselství papeže Jana Pavla II., vyzývající kněze k tomu, aby podle Metodějova vzoru nepodléhali strachu a beznaději a vyzval zároveň přítomné duchovní, aby odmítali angažovanost v prorežimních aktivitách.

Tato pouť byla jakousi duchovní předzvěstí masové pouti v létě téhož roku. Té se o víkendu 6. a 7. července zúčastnilo dohromady až čtvrt milionu lidí, kteří protestovali proti komunistickému režimu a požadovali svobodu víry.

Hlavním vrcholem je mše, kterou dnes od deseti hodin slouží olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Kázání na ní přednáší i kardinál Dominik Duka. Z duchovních záležitostí již hlavní bohoslužbě předcházely pondělní večerní modlitby v kajícném duchu. Po mši by potom v úterý odpoledne mělo následovat požehnání, jež má charakter vyslání kněží jako služebníků evangelia.

Kromě kázání se na místě kardinál Duka také vyjádřil k možnosti, že by na červencové oslavy svátku Cyrila a Metoděje dorazil i nový papež František. Šance podle hlavy českých katolíků stále trvá. „Papež se dvakrát vyjádřil, že to je možné. Myslím si, že to je tak na padesát procent. Už jsme s kardinálem Vlkem učinili pozvání,“ řekl kardinál s tím, že kvůli protokolu a přípravám by mělo papežské rozhodnutí padnout do konce května.

Pro kněží, kteří se na Velehrad začali sjíždět již včera, je ve třech dnech připravena kromě duchovního programu řada přednášek, zaměřených nejen na liturgii a etické otázky, ale i aktuální světská témata, například církevní restituce. Kromě toho je pro ně připraveno představení brněnského divadla, varhanní koncert v bazilice a promítání filmu. V úterý je na programu také připomínka před několika lety zesnulého kardinála Tomáše Špidlíka. Marko Rupnik, ředitel římského Centra Aletti, jehož byl kardinál Špidlík členem, na jeho počest přednese přednášku na téma Misie v dnešním světě.

Kardinál Tomáš Špidlík

Narodil se v roce 1919 v Boskovicích na Blanensku. Studoval českou literaturu a filosofii, v roce 1942 složil na Velehradě řeholní slib. Nejprve jako prefekt vyučoval na velehradském gymnáziu, poté byl poslán na studia do Maastrichtu, kde byl vysvěcen na kněze. Poté mu nebylo dovoleno vrátit se zpět do vlasti.

Následně přesídlil do Itálie, kde od roku 1954 vyučoval jako docent východní a patristickou teologii v Římě v Papežském orientálním institutu, na Papežské gregoriánské univerzitě a v karmelitánském institutu Teresianum. Hostoval také na mnoha zahraničních univerzitách. V roce 1961 byl jmenován profesorem.

Spolupracoval také s rádiem Vatikán a jeho promluvy byly přenášeny do mnoha zemí. V roce 2003 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. Po papežově smrti jej kolegium vybralo, aby přednesl poslední promluvu ke konkláve, které následně zvolilo Benedikta XVI. 

Tomáš Josef kardinál Špidlík zemřel v Římě 16. dubna 2010. Pohřben je v bazilice Panny Marie na Velehradě.

Vydáno pod