Chudý kraj bez perspektivy? Barokní perly čekají na zázrak

Broumov - Broumovsko bylo zkušební laboratoří barokních mistrů Kryštofa a Kiliána Dientzenhoferů. Co se naučili na malých venkovských kostelech, to pak zúročili na pražských chrámech svatého Mikuláše na Malé Straně a Staroměstském náměstí. Dnes však kostely v zapadlém pohraničí pustnou. Teprve nedávno se o jejich záchranu začal zajímat mladý slovenský farář, který tam působí. Probudil místní a sám shání dotace na jejich záchranu. Jak se mu to daří, zjišťoval David Macháček z Reportérů ČT.

Je to přesně 6 let, kdy mladý slovenský farář Martin Lanži vstoupil do barokních venkovských kostelů v okolí Broumova. Bylo to jeho první samostatné farářské působiště. Začal se starat o oblast sice jen s pouhou dvoustovkou aktivních farníků, ale zato s deseti unikátními barokními kostely. Připravili je dva věhlasní architekti – Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián.

„Když jsem se sem v dubnu 2007 jel podívat, byl jsem popravdě zděšen. Polorozpadlé nebo rozpadlé domy, zarostlé kostely, které jsou v dezolátním stavu. Když tady v tom žiju, tak už mi to připadá takové normální. Člověk si časem zvykne, ale normální to není. To jsou prostě absurdní věci,“ řekl Martin Lanži, farář děkanství v Broumově.

Václav Girsa, architekt: 

„V tomhle případě se jedná o obrovský unikát, protože to je soubor 10 kostelů špičkových barokních architektů. Byl vybudován v prvních 30 letech 18. století a jedná se o kostely, které vytvářejí ucelený soubor špičkové barokní architektury. Všechny ty kostely mají v sobě elementární prostotu, pak mají skvělé zasazení do krajiny.“

Do dvou let bude po nich, říká znalecký posudek

Barokní kostely jezdí na Broumovsko obdivovat architekti z celé republiky. „To je učebnice barokní typologie, konstrukce, výtvarné práce,“ potvrdil autor knihy o kostelech Broumovska, architekt Bohumír Prokop. Jenže realita je jiná - opadané omítky, praskající zdi, děravé střechy a všudypřítomná vlhkost. Velkým problémem je dřevomorka, která likviduje konstrukci krovu. 

„Dřevomorka, to je rakovina stavby. Pakliže se jí rychle nezbavíme, hrozí zhroucení,“ dodal architekt Prokop. „A můžeme vidět, že to je záležitost téměř každého trámu, který tady je. Máme na to vypracovaný znalecký posudek, ten stav je havarijní, a nechali jsme si posoudit, jak dlouho ještě vydrží. V tom stavu, ve kterém je dneska, je jasně napsáno, že bez nějakého zásahu vydrží asi dva roky,“ řekl o kostele v Otovicích Jakub Děd, spoluorganizátor záchrany kostelů ze sdružení Omnium. 

Barokní kostely na Broumovsku zachraňuje farář (zdroj: ČT24)

Česko-polské pohraničí. Chudý kraj bez optimistické perspektivy?

Ještě před rokem to vypadalo, že atmosféra zmaru někdejších Sudet zlikviduje nejenom unikátní soubor kostelů, ale srazí do kolen také faráře Martina Lanžiho. Ničila ho samota na česko-polském pohraničí a život chudého kraje bez optimistické perspektivy.

Martin Lanži, farář děkanství v Broumově:

„V loňském roce jsem si procházel celkem dobrou krizí i takovou určitou apatií. Jaksi to na mě všechno dolehlo. Jsem rád pánu Bohu, že jsem si i tímto údolím prošel, myslím si, že dneska dokážu rozumět těm, kteří to prostě nezvládají, dali se například na alkohol nebo třeba z toho kněžství odešli. Rozumím.“

Paradoxně ale právě zničené kostely pomohly faráři z jeho osobní krize. Společně s Jakubem Dědem začal připravovat projekty na jejich záchranu. Slovenský farář teď hledá pro české kostely sponzory, shání evropské dotace a píše žádosti o pomoc až do centrály Norských fondů, významného mezinárodního zdroje na ochranu kulturních památek.

„Projekt, který máme nazvaný “Pro život kostelů Broumovska„, počítá v tuto chvíli s obnovou pěti kostelů. To znamená otovický kostel, kostel ve Vižňově, v Ruprechticích, v Heřmánkovicích, v Šenově. Je částka deset milionů krát pět kostelů, to znamená padesát milionů korun,“ řekl Děd.

Pokud by farář Lanži skutečně získal z Norských fondů potřebných 50 milionů korun, nemusí to být ještě vítězství. Možná to naopak bude velká komplikace. „Kdyby všechno běželo, jak si malujeme, tak je to hezké, idylické, nicméně kdybychom ty peníze dostali, je to pro farnost problematické, protože se tam vždycky počítá s určitou spoluúčastí v rozsahu 10-30 procent. Broumovská farnost by v takovém případě musela do projektu vložit svých 15 milionů, které nemá. Rozpočet farnosti se pohybuje kolem 1,5 až 2 miliony korun,“ vysvětlil Děd.

Jeho sdružení Omnium se tak snaží získat peníze, kde se dá. Vedle samotné obnovy a záchrany architektonického dědictví se cíleně věnuje organizování vzdělávacích a výchovných programů pro děti a mládež. Více o projektu „Pro život kostelů Broumovska“ se dočtete zde

Do broumovské skupiny kostelů patří:

  • Kostel sv. Prokopa v Bezděkově
  • Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově
  • Kostel sv. Václava v Broumově
  • Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích
  • Kaple Panny Marie na Hvězdě
  • Kostel sv. Barbory v Otovicích
  • Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích
  • Kostel sv. Markéty v Šonově
  • Kostel sv. Michaela ve Vernéřovicích
  • Kostel sv. Anny ve Vižňově

Před osmi sty lety se v broumovském výběžku rozprostíral hustý les. V té době přišli do pusté krajiny benediktini z pražského Břevnova a začali území kolonizovat. „Říká se, že to je ráj na zemi, který si člověk musí prožít, říká se, že to je mikrokosmos, který opravdu musíte dostat pod kůži, když tady nějakou dobu jste,“ řekl Děd.

Rozvoj Broumovska ukončila světová válka, odsun německých obyvatel a komunismus

Jenže rozvoj Broumovska ukončila druhá světová válka, odsun německých obyvatel a nástup komunismu. „Tak to tady skončilo. Celá poválečná doba prostě nepřála rozvoji. Až do roku 1990 tady nemohla komunita benediktinů vytvořit nic,“ řekl Petr Prokop Siostrzonek, benediktínský mnich, převor Břevnovského kláštera. Kraj bývalých Sudet, odříznutý od českého vnitrozemí masivem pískovcových skal, představoval skutečný konec světa a půlstoletí komunismu ho nijak nepozvedlo.