Brno, Mikulov - Na jih Moravy dnes zavítal ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který přijel diskutovat o dvou významných dopravních stavbách hejtmanství. Při dopolední návštěvě v Brně bylo představeno stanovisko ministerstva k přesunu nádraží z centra města k řece, odpoledne pak jednal s politiky v Mikulově, kde odpovídal na otázky okolo rychlostní silnice R52, která by mohla zkrátit cestu mezi Brnem a Vídní na pouhou hodinu.
Ministr dopravy na jihu Moravy: řešil brněnské nádraží i silnici do Vídně
Zbyněk Stanjura začal svou jihomoravskou cestu přímo v Brně, kde s regionálními politiky diskutoval o nové podobě vlakového uzlu. Tzv. nádraží u řeky se ode dneška propaguje pomocí nových webových stránek. Jedná se o původní model přesunu nádraží z centra, který se doposud prezentoval pod označením Europoint. Nyní má ve své srozumitelnější podobě oslovit veřejnost coby projekt Nádraží u řeky.
Stanjura při jednání s vedením města naznačil, že ministerstvo dopravy počítá s přesunem nádraží z centra, což by z Brna udělalo moderní železniční uzel. Podle slov ministra musí obě varianty, tedy opravu současného nádraží ve stávající poloze i jeho přesun z centra blíže k řece, posoudit nezávislá srovnávací studie. Definitivní verdikt by měl zaznít do konce letošního roku. Současný ministr dopravy ale předeslal, že se vedení ministerstva kloní spíše k přesunu nádraží z centra k řece Svratce.
Ministr dopravy Stanjura (uprostřed) na brněnské návštěvě
Kdy by mohlo u řeky vyrůst nové nádraží?
Se samotnou výstavbou by se mohlo začít nejdříve mezi lety 2017 a 2018. Stále totiž chybí potřebných 18,2 miliardy korun, což jsou očekávané náklady na přesun brněnského nádraží.
Další zastávkou ministra dopravy byl Mikulov, kde řešil otázky okolo rychlostní silnice R52. „Pro nás je to klíčová stavba na jižní Moravě, takže ji podporujeme. Jsme pro to, aby si kraj vybral, kterou trasu preferuje,“ řekl dnes Stanjura. Spory okolo dopravní tepny, která by mohla spojit Brno s Vídní, se táhnou už řadu let. Z téměř padesátikilometrové silnice stojí zatím jen jeden sedmnáctikilometrový úsek mezi Brnem a Pohořelicemi. Maximální povolená rychlost je tu však jen osmdesát kilometrů v hodině. Už nyní je také jasné, že rychlostní komunikace nepovede přes Břeclav, ale napojí se spíše přes Mikulov.
Vizualizace části R52
Ačkoliv se Česká republika v roce 2009 ve Vídni zavázala k napojení R52 na rakouskou dálnici A5, v severní části od hranic se s výstavbou stále nezačalo. Rakušané už svou část dohody plní, na hranice dorazí asi v roce 2018. Na jihu Moravy je silnice zatím jen na papíře. Nejvíce ji brzdí zrušené zásady územního rozvoje kraje, o kterých Nejvyšší správní soud takto rozhodl loni v létě.
Proti zásadám se ozvali nejen někteří jednotlivci, ale i obce, jimž zásady narušují jejich vlastní územní plán. Ministr dopravy v této věci naznačil, že dokud se nevyřeší otázky okolo územního plánování, není možné dopravní stavbu jakkoliv urychlit. Jedinou věcí, ve které může ministerstvo vyjít Jihomoravskému kraji vstříc, je zaplacení odborných studií pro jednotlivé úseky rychlostní komunikace. „Budeme dělat studie a přípravné práce, abychom v okamžiku, kdy bude platný územní plán, mohli už intenzivně pracovat na dalších stupních a pak na samotné realizaci této stavby,“ zavázal se Stanjura.