Pravice (Znojemsko) – Dvanáct metrů vysoká vatra vzplála dnes ve 20 hodin v Pravicích na Znojemsku. Vůbec nejvyšší hranici na jižní Moravě stavěli místní i s pomocí těžké techniky, vrchol ale museli poskládat ručně. Na tradiční oslavy pálení čarodějnic, které připadají na 30. duben, se připravili i na řadě dalších míst. Ohně mají podle lidových zvyků chránit před zlými silami.
Největší vatru v kraji zapálili v Pravicích na Znojemsku
Pravice žily přípravami na pálení čarodějnic už několik týdnů. Místní dobrovolníci se s velkým předstihem pustili do stavění dvanáct metrů vysoké vatry, předtím si sami sehnali dřevo z obecního lesa. Pravice už více než deset let drží prvenství ve výšce vatry – jen jedinkrát za tu dobu je překonaly Havraníky u Znojma.
„Tradice pálení čarodějnic se u nás udržuje od doby po druhé světové válce. Dříve se to slavilo jen v menším, hranice kolem třinácti až patnácti metrů stavíme až v posledních letech,“ řekl starosta Pravic Jaroslav Vitouch. Pravickou vatru zapálili místní ve 20 hodin, akce se konala na hřišti za vesnicí.
Oslavy filipojakubské noci pečlivě naplánovali také v Havraníkách. Tamní vatra stojící u rybníka měla jedenáct metrů, o víkendech ji více než měsíc stavěli místní hasiči a fotbalisté. Na akci tradičně přijelo zhruba šest stovek lidí. Letos si pro ně připravili speciální zažehnutí hranice. Čarodějnici se zapáleným koštětem organizátoři pověsili na kladku a ona sjela do vatry. Od ní pak vzplála pyrotechnika, která zapálila celou hranici.
Vůbec poprvé se vatry v centru města dočkali také obyvatelé Znojma. Za Vlkovou věží vyrostla zhruba tři metry vysoká hranice. Lidé dostali příležitost opéct si v kovových koších se dřevem buřty. Program začal v 19 hodin, vatru ale zapálili až o hodinu později.
Na velký slet čarodějnic lákali pořadatelé také do Vranova nad Dyjí, kde měli čarodějnice odpolední slet přímo na náměstí. Slet chystali také v sudoměřickém Výklopníku - o půl páté tam přiletěly Bradavice Chlupatá a Škaredka Odporná - nebo v mikulovském amfiteátru. Čarodějnice se pálily také v Prosiměřicích, Slupi, Moravském Žižkově nebo v Šakvicích. Tam měli připravený i ohňostroj.
Vatry se stavěly také ve Zlínském kraji. V Hulíně dřevěnou hranici zapálili v 18 hodin. Slet čarodějnic organizovali i v Uherském Ostrohu, kde táborák doplnila ohňová show a ohňostroj.
Pálení čarodějnic (jinak také filipojakubská noc či Beltine) je lidový zvyk vycházející pravděpodobně z pohanských tradic. V noci z 30. dubna na 1. května se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara a plodnost. Zapálené hranice mají chránit před čarodějnicemi, démony a zlými silami. Dříve lidé věřili, že o této noci se čarodějnice slétají na sabat, a vymýšleli různé praktiky, jak čarodějnice spatřit. Říkalo se například, že je lze zahlédnout v noci na křižovatce. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zachování mládí a plodnosti.
Podle etnoložky Evy Večerkové z Moravského zemského muzea se zvyk pálení čarodějnic do českých zemí dostal pravděpodobně z Německa. Příchod jara se někde vítá také stavěním májek.
Místo špekáčků rocková hudba nebo knihovna
Kdo o špekáčky nestál, mohl Valpuržinu noc oslavit hudbou. Brněnský festival Čarodějáles letos cílil vedle studentů i na starší posluchače. Hlavními hvězdami festivalu byly Pražský výběr, Wanastovy vjecy a britská kapela The Subway. Festival se konal na Riviéře. Koncerty připravili pořadatelé akcí také v Hrušovanech u Brna nebo v Hlubokých Mašůvkách na Znojemsku.
Čarodějný program připravila pro svoje čtenáře Městská knihovna ve Strážnici. „Pokud se lidé přidají, přijdou v přestrojení za čarodějnici nebo čaroděje a nechají se vyfotit v našem čarodějném koutě, mohou vyhrát čarodějnou odměnu,“ informovala knihovna na svých webových stránkách. Akce se konala od třinácti do sedmnácti hodin. Kouzelný program si připravila i knihovna v Kroměříži.
Hasiči varují před rizikem požárů
Zatímco pořadatelé i návštěvníci se těšili na hezké počasí, hasiči byli na pozoru. Ohně se mohou snadno rozšířit, a proto vyzývali k opatrnosti. U čarodějnických hranic platí stejná opatření i ohlašovací povinnost jako při pálení klestí, a navíc každá z nich musí být pod dozorem hasičů. Stráž nad nimi drželi především dobrovolní hasiči. Problematické jsou vatry postavené blízko obydlí nebo lesa. Ideálním místem pro pálení čarodějnic je podle hasičů pole za obcí.