Velehrad - Malá obec na Uherskohradišťsku je známá svým duchovním životem. Nežijí tam ale jen příslušníci řádů, obec má přes 1300 stálých obyvatel. Velehrad leží asi 7 kilometrů severozápadně od Uherského Hradiště na úpatí Chřibů, známých jako Buchlovské kopce.
Velehrad není jen poutním místem
Obec je pokládána za hlavní centrum Velké Moravy. Písemné prameny to ale nepotvrzují, první písemná zmínka o Velehradu je až z první poloviny 12.století. Přesto Velehrad zůstává symbolem počátků křesťanství na území našeho státu. Každoročně se tam konají národní poutě k uctění památky svatých věrozvěstů - Cyrila a Metoděje.
Tři minuty z Velehradu (zdroj: ČT24)
Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Založil jej moravský markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnes Staré Město). Mniši osídlili Velehrad v listopadu 1205. Jako provizorium jim zpočátku sloužil kostelík sv. Jana. Zahájení výstavby kláštera lze datovat do druhého desetiletí 13. století. Rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaný v pozdním románském slohu s vlivem rané gotiky, byl dokončen ve 40. letech 13. století, kdy byla zahájena rozsáhlá barokní přestavba, dokončená až ve 2. polovině 18. století. Na jeho výzdobě pracovala řada umělců – např. kameník Ondřej Allio, sochař Baltazar Fontana, malíři Paulo Pagani a Ignác Raab.
Areál někdejšího kláštera s jedním z největších kostelů u nás patří k významným kulturním památkám, dokládajícím vývoj architektury a výtvarného umění od pozdní doby románské až do současnosti. Cisterciácký klášter byl zrušen v roce 1784. V roce 1890 došlo k obnovení kláštera řádem Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité zde působili do roku 1950, znovu se vrátili počátkem 90. let minulého století.