Jižní Morava – Export jihomoravských firem do Ruska rok od roku roste. Jednu z vůbec největších zakázek v zemi získaly české firmy pod vedením OHL ŽS. Na Urale postaví železnici v celkové hodnotě zhruba 55 miliard. Na vzestupu není jen stavebnictví, ale také dodávky pro těžební průmysl, strojírenství nebo potravinářství. Domácí firmy vidí v Rusku velký potenciál, protože jako jeden z mála trhů poroste i do budoucna.
Jihomoravské firmy bodují na ruském trhu
Smlouvu na miliardový kontrakt podepsala OHL ŽS s ruskými partnery při návštěvě prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze na konci roku 2011. Stavět se začne až na konci roku, do té doby je nutné vyřešit financování nákladného projektu. „Pro nás je podstatné, aby nám Ruská federace, případně dotčené gubernie, kterých se projekt týká, daly garance a zástavy vůči projektovým zdrojům,“ uvedl předseda představenstva OHL ŽS Michal Štefl. V létě stejně není možné na Sibiři kvůli rozbahněnému terénu stavět.
Výstavba potrvá čtyři roky, Češi v Rusku postaví asi 400 kilometrů železničních tratí. Cílem projektu je zavést železnici do míst, kde jsou bohatá rudná naleziště. Železnice se má stavět i tam, kde byly v minulosti gulagy a kde jsou nepoužívané tratě, vybudované vězni z dob komunismu. Pro české firmy jde o jeden z největších projektů, do jakého se v Rusku zapojí.
GALERIE
Obří důlní kombajn zdroj: ČT Brno
Další mimořádnou zakázku získala společnost T Machinery z Ratíškovic na Hodonínsku. Pro důl v ruském Kuzbasu vyrobila obří důlní kombajn za dva miliony korun. S výškou 5,5 metru jde o největší stroj tohoto typu vyrobený v České republice. „Tenhle dobývací stroj navíc váží zhruba sto tun. Zaměřujeme se především na stroje pro menší sloje, ale jsme schopní vyrobit i takového obra,“ objasnil technický ředitel Jiří Gajdík. Konkrétně do Kuzbasu už firma dodávala i další výrobky. V Česku firma paradoxně neprodala jediný stroj. „Nesvědčí nám útlum domácí těžby,“ vysvětlil Gajdík.
Téma obchodování s Ruskem v UvR (zdroj: ČT24)
Z nuly na sto tisíc rýžových nebo kukuřičných chlebíčků ročně
Břeclavská firma Racio se s rýžovými a kukuřičnými chlebíčky prosadila v Německu, Francie nebo ve Švédsku. Teď se na spolupráci dohodla s největším řetězcem v Rusku – X5 Retail Group. „Dodáváme tři druhy rýžových chlebíčků a dva druhy kukuřičných. Je pro nás důležité, že budeme dodávat naše výrobky, ne vyrábět pro nějakou jejich privátní značku,“ řekla manažerka exportu firmy Racio Zuzana Lacková. Letos by na ruský trh měla firma dodat 100 tisíc kusů chlebíčků.
„Těžíme z toho, že tento sektor ještě není příliš rozvinutý. V Rusku je momentálně jen jeden výrobce rýžových chlebíčků, což není nijak bohatá nabídka. Myslíme si, že tím, že jsme dodávky zahájili už teď, máme šanci si tam vybudovat značku,“ vysvětlila Lacková.
Rýžové chlebíčky
Čas trvání zimní olympiády v ruském Soči budou všem sportovcům měřit hodiny vyrobené ve Vyškově. Firma Elekon teď dokončuje poslední práce. Rozhodně to není poslední zakázka pro ruské zákazníky „Předpokládáme, že do budoucna bychom na ruském trhu mohli získat i zakázku pro fotbalové mistrovství, které se chystá v roce 2018,“ nastínil budoucí plány ředitel společnosti Elekon Pavel Novák.
Rusko má velký potenciál, shodují se úspěšné firmy
Prestiž, dobrý výdělek a velký potenciál růstu do budoucna – tak oslovené jihomoravské firmy popisují zakázky v Rusku. „Ruští zákazníci jsou dobří zákazníci. Platí a platí dobře,“ shrnul krátce Novák. Pro vyškovského výrobce hodin a časových systémů představuje zakázky do Ruska až třetinu exportu.
Ředitel Elekonu Pavel Novák o obchodování s Rusy (zdroj: ČT24)
A za pravdu mu dávají i ostatní. „Destinace Rusko je pro nás velmi zajímavá už od konce 90. let. Je to stále se rozvíjející trh, na rozdíl od ostatních,“ dodal Gajdík. Od vstupu na ruský trh si hodně slibuje i břeclavská firma Racio. Oproti loňskému roku, kdy firma začala v Rusku svoje výrobky prodávat, vzrostl export o osmdesát procent. „Do budoucna se to může i zdesetinásobit,“ dodala manažerka Lacková.
Obchod s Ruskem
Rusko patří od loňského roku k jedné z dvanácti prioritních zemí, na které se Česká republika v oblasti vzájemného obchodu zaměřuje a koncentruje své aktivity tak, aby zvýšila vývoz do těchto zemí. Mimo Ruska do skupiny patří také Brazílie, Čína, USA, Indie, Srbsko, Irák, Turecko, Kazachstán, Ukrajina, Mexiko a Vietnam.
Obchod s Ruskou federací roste s drobnými výkyvy už od roku 2000. Zatímco před deseti lety bylo pro Českou republiku obchodním partnerem na desátém místě, teď má v žebříčku pořadové číslo pět. I objem obratu, tedy součtu toho, co se z Ruska dovezlo a do Ruska vyvezlo, se téměř zčtyřnásobil. Objem vzájemného obchodu překračuje 13 miliard dolarů. Absolutní top toho, co se z Česka do Ruska vyváží, tvoří stroje a dopravní prostředky. Naopak do Česka se z této země dováží především ropa a plyn.
Podrobnější informace k perspektivám obchodu s Ruskem najdete na webu BusinessInfo.cz.