Skaštice - V malé obci kousek od Kroměříže žijí necelé čtyři stovky obyvatel. Na první pohled se může zdát, že mezi staveními a zahrádkami se neukrývá nic zvláštního. Štáb pořadu Týden v regionech, který do vesnice vyrazil na návštěvu, tam pozoruhodnost přece jen objevil. Skaštice mají svého obecního zvoníka, který se neřídí hodinkami, nýbrž polohou slunce.
Ve Skašticích mají poledne o hodinu později
„Jakýpak letní čas?“ kroutil hlavou obecní zvoník Antonín Novák. Poledne ve Skašticích zvoní nikoli ve dvanáct, ale rebelsky o hodinu později. „Církev měla poledne vždycky podle slunce a podle něj zvoním i já. Je to takový můj protest,“ prozradil muž.
Poklidně plynoucí čas v obci to nijak nenarušuje. Střed Skaštic tvoří kostel svatého Floriána, prodejna smíšeného zboží a hospoda. Daří se tam ale také několika drobným podnikatelům.
Mezi pamětihodnosti obce, o jejíž existenci se psalo už v druhé polovině 13. století, patří socha svaté Anny, pět kamenných křížů a čtyři mariánské sloupy. Období normalizace přežil také reliéf na jednom z hospodářských stavení s vyobrazením věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který spolehlivě přitáhne pozornost návštěvníků. „Protože dědeček byl Metoděj, nechal tam dát Metoděje a k němu i Cyrila,“ svěřil se s rodinným příběhem majitel stavení Karel Fuksa. Před několika lety nechali Fuksovi reliéf na vlastní náklady zrestaurovat.
Na minulost jsou ve Skašticích pyšní. Dana Zlámalová má doma přímo muzeum. Občas k ní kromě rodiny zavítají děti z místní školky nebo školáci. Najdou tady nástroje a nářadí spojené s venkovským hospodářstvým, stejně jako hotové regionální poklady.
„Pro Škaštice jsou asi nejvzácnější tyhle truhly. Patřily zdejšímu asi nejvýznamnějšímu rodáku Františku Pospíšilovi, který byl významný etnograf,“ řekla Dana Zlámalová. Sousedé o jejím koníčku vědí, a tak jí často nosí, co sami najdou.
Kdo by se chtěl do Skaštic také podívat, měl by vyrazit směr Kroměříž, odkud je to do obce pouhých pět kilometrů.