Brno – Masarykova čtvrť vznikala na svazích Kraví Hory a Žlutého Kopce od konce 19. století. Residenční čtvrť dnes tvoří převážně rodinné domy a vily, dříve tu ale byly vinice, zemědělská půda a vojenské strážnice.
Inspirováni Anglií architekti vytvořili německou úřednickou čtvrť
Vývoj novodobé Masarykovy čtvrti začal ve směru od ulice Úvoz, kde se poprvé objevily obytné domy. Architekti budovali od počátku tuto čtvrť po vzoru anglických zahradních měst. Výstavbu prováděla většinou stavební družstva, která vybudovala tzv. německou úřednickou čtvrť, kde v jednopatrových domech s předzahrádkou bydleli zaměstnanci úřadů a institucí. Před první světovou válkou začala také výstavba individuálních vil ve spodní části Žlutého kopce. Po válce se podílela na rozvoji této lokality opět hlavně družstva. Postavila 80 nových objektů a vytyčila novou hlavní uliční osu – ulici Lerchovu s přilehlým Vaňkovým náměstím.
Roku 1925 se tato brněnská část na počest prvního československého prezidenta přejmenovala na Masarykovu čtvrť. V této době se tu také začala soustředit výstavba pro zámožné objednatele převážně z řad průmyslových a finančních podnikatelů. Vznikají další dvě uliční osy Barvičova a Lipová. Rozvoj lokality zbrzdila v roce 1929 hospodářská krize a následně druhá světová válka. Za první republiky se Masarykova čtvrť rozrostla a postupně splynula se sousedními Pisárkami a Žabovřeskami. Zbylé volné parcely v jihovýchodní části zastavěli stavebníci za komunistického režimu.
Stezka Brněnského architektonického manuálu (BAM) po největších architektonických perlách Masarykovy čtvrti začíná u onkologického centra na Žlutém kopci, měří asi 4 a půl kilometru a nachází se na ní celkem 64 objektů. Spoluautorka BAMu Petra Hlaváčková vytipovala trojici nejzajímavějších.
Tip spoluautorky BAMu Petry Hlaváčkové
Kostel sv. Augustina, architekt: Vladimír Fischer, výstavba: 1930-1935
Vila pro ředitele Báňské a hutní společnosti, architekti: Bohumír František, Antonín Čermák, Karl Lehrmann, výstavba: 1923
Vila Spitzer, architekt: Emerich Spitzer, výstavba: 1932
GALERIE
videogallery_000228915
Onkologická nemocnice Dům útěchy, architekt: Bedřich Rozehnal, výstavba 1931-1935
Postavit ve své době nejmodernější onkologickou nemocnici v Československu – Dům útěchy se podařilo díky finančním darům bank a hlavně samotného prezidenta T. G. Masaryka, který věnoval 2,5 milionu. Stavba začala v roce 1933 podle projektu Bedřicha Rozehnala, který přepracoval původní návrh Vladimíra Fischera. Rozehnal předtím podnikl cestu do Francie, kde studoval podobná zařízení. Setkal se mimo jiné s Marií Curie-Sklodowskou. Zkušenosti ze zahraničí architekt zapracoval i do projektu, který často konzultoval i s lékaři. Vytvořil tak nadčasové řešení, které zdejší pracovníci oceňují dodnes, i když prošel areál několika přestavbami.
Vlastní vila Josefa Poláška, architekt: Josef Polášek, výstavba: 1932-1933
Úspěšný architekt Josef Polášek se počátkem 30. let 19. století rozhodl, že si v Masarykově čtvrti postaví vlastní vilu s ateliérem. Stavba čtyřpodlažního domu se dvěma bytovými jednotkami a kanceláří byla dokončena v roce 1933. V koncepci domu je znatelný Poláškův důraz na minimalistickou estetiku. Z linie fasády vystupuje pouze arkýř, který zároveň tvoří terasu nejvyššího patra.
Odborná škola pro ženská povolání Vesna, architekt: Bohuslav Fuchs, Josef Polášek, výstavba: 1929-1930
Společný projekt Bohuslava Fuchse a Josefa Poláška spojuje funkcionalistické přístupy těchto dvou významných architektů. V návrhu budovy se snoubí Fuchsův architektonický ideál dosažení estetického účinku pomocí prázdných fasádních ploch s Poláškovými znalostmi holandského stavitelství. Architekti důsledně dbali na přirozené prosvětlení školních prostor pomocí rozměrných skleněných fasád. Třídy uvnitř budovy rozdělili pouze mobilními skříňkami, které umožňovaly rychlé přizpůsobení potřebám výuky.
Vila Ernsta Löw-Beera, architekti: Rudolf Baumfeld, Norbert Schlesinger, výstavba: 1935
Vilu od dvou vídeňských architektů si nechal v roce 1935 postavit bratranec Grety Tugendhatové, majitelky vily Tugendhat, Ernst Löw-Beer. Podobně jako vily v okolí využívá projekt této stavby svažitého terénu pro orientaci bytových prostor. Na jižní straně byl umístěn obývací pokoj, jídelna a knihovna. Dominantním prvkem fasády je zasklená lodžie prvního patra, na které se nachází terasa ložnicového podlaží.
- Onkologická nemocnice Dům útěchy na Žlutém kopci zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4709/470828.jpg
- Vlastní vila Josefa Poláška autor: Barbora Ponešová, zdroj: Dům umění města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4709/470829.jpg
- Odborná škola pro ženská povolání Vesna zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4709/470831.jpg
- Vila Ernsta Löw-Beera zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4709/470830.jpg