Vítěznou Cetkovskou vrátila na kurty dřina a motivující tým

Praha – Deset měsíců bojovala s pochroumaným kotníkem a únavovou zlomeninou chodidla. Teď je zpátky a na antukovém Roland Garros se drápe směrem vzhůru po tenisovém žebříčku. Petra Cetkovská po výhře nad nebezpečnou Ruskou Anastasii Pavljučenkovovou zažívá odměnu za dřinu před návratem na kurty. V Paříži přežila první dvě kola grandslamu, a to je překvapení. Další Češky, jako Lucie Šafářová nebo Lucie Hradecká, proti papírově slabším soupeřkám totiž neuspěly.

„Jsem rváč,“ říká osmadvacetiletá tenistka, která o sobě naposledy dala vědět osmifinálovou účastí ve Wimbledonu 2011. Na travnatých dvorcích All England Clubu dokázala vyřadit Polku Agnieszku Radwaňskou i srbskou krásku Anu Ivanovičovou. „Tam to byla pohádka,“ vrátila s k prvnímu úspěchu na trávě.

Zdravotní trable s kotníkem nebyly v její kariéře zdaleka první. Jako juniorka si zlomila nohu během finále čtyřhry na Australian Open. Ve čtrnácti měla po vražení na zeď úraz hlavy. Za dva roky poté musela kvůli otoku podstoupit dokonce operaci. Rok nato onemocněla infekční mononukleózou. Ze všeho se oklepala a k tenisu se vždy vrátila. „Těším se z toho, že můžu hrát. Tenis mě baví, vyhrávat mě motivuje,“ říká.

Nejvýše jí na žebříčku WTA patřilo 25. místo v předloňském červnu. Pak přišlo vleklé zranění, které pomohla vyřešit až dlouhá rekonvalescence a tým složený z doktora, fyzioterapeuta, kondičního trenéra a tenisového trenéra. „Věřila jsem, že se to spraví a měla kolem sebe tým. Nenechali mě spadnout někam dolů, ale je pravda, že tam byly těžké okamžiky. Vždyť jsem nevěděla, jestli budu vůbec znovu hrát,“ popisuje Cetkovská.

Ve třetím kole narazí na italskou reprezentantku, nasazenou patnáctku Robertu Vinciovou. Ta pomohla v Palermu na konci dubna vyřadit český tým z letošního Fed Cupu. „S ní jsem ještě nikdy nehrála, je to skvělá hráčka, antukářka. Asi to bude souboj kraťasů, dám si na ně pozor,“ uvedla na adresu své soupeřky.